Flagship blog - cz
2023-05-31 12:00

Technologický průmysl: skrytá cena pokroku

Vítejte v našem seriálu článků ESG deep dive, který upozorňuje na kritické dopady hlavních obchodních odvětví na lidi a životní prostředí.
V minulých dílech jsme se zaměřovali na:
Inovativní technologie - od solárních panelů, chytrých sítí a precizního zemědělství po telemedicínu a globální konektivitu v odlehlých oblastech - již demonstrují svůj potenciál podporovat udržitelný rozvoj. Využitím těchto technologií můžeme řešit environmentální výzvy, zlepšovat životní standard a vytyčit udržitelnou cestu pro naši sdílenou budoucnost.
Nicméně, cesta k technologicky pokročilému, udržitelnému světu není lineární, je plná komplexností a paradoxů. Důležité technologie často ovládá pouze několik velkých společností, což ztěžuje demokratický přístup k nim všem a zpomaluje pokrok. Protože se technologie vyvíjejí tak rychle, regulace s nimi jen těžko drží krok, což může vést k problémům s oblastmi jako je ochrana osobních údajů, etické využívání umělé inteligence a nakládání s elektronickým odpadem.
Tech sektor hraje významnou roli ve formování naší společnosti a ekonomiky, ale je zapotřebí zajistit, aby negativa nepřevažovala nad pozitivy.

Hromadění elektronického odpadu

Rychlý technologický pokrok vede ke kultuře zastarávání a hromadění elektronického odpadu. V roce 2019 vzniklo na světě 53,6 milionu tun elektronického odpadu, přičemž se očekává, že do roku 2030 dosáhne 74,7 milionu tun. Nesprávná likvidace elektronického odpadu má za následek vážné ohrožení zdraví lidí a znečištění půdy a vody toxickými látkami, jako je olovo a rtuť.

Plánované zastarávání

Odvětví informačních a komunikačních technologií často strategicky plánuje zastarávání svých zařízení, což vede k neustálé potřebě spotřebitelů modernizovat své přístroje. Nejnovějším příkladem je společnost Apple. Tato praxe nejenže podporuje kulturu neustálé spotřeby. Společnosti využívající technologie s delší životností by výrazně snížily množství elektronického odpadu, v letech 2015 až 2020 možná až o 28 milionů tun, a následně i své emise oxidu uhličitého a další znečištění. Plánované zastarávání aktivně poškozuje klima a zvyšuje zátěž, která se stává neúnosnou.

Nadměrná spotřeba energie

Technologická infrastruktura, zejména datová centra, spotřebovává značné množství energie. Průmysl informačních a komunikačních technologií v současnosti spotřebovává přibližně 7 % světové spotřeby elektrické energie, přičemž se předpokládá, že do roku 2030 se tento podíl zdvojnásobí na 13 %. Tato spotřeba energie se podílí na 3 až 5 % celosvětových emisí uhlíku, což je srovnatelné s leteckým průmyslem, a předpokládá se, že do roku 2040 dosáhne 14 % celosvětových emisí. V roce 2018 se jen datová centra podílela na poptávce po elektřině v EU 2,7 % a očekává se, že od roku 2020 do roku 2030 vzroste o 200 %.

Vyčerpání zdrojů

Výroba elektronických zařízení zahrnuje těžbu neobnovitelných zdrojů jako jsou vzácné kovy. Tento proces může vést k ničení přírodních stanovišť, odlesňování, kontaminaci půdy a vody a emisím uhlíku. Těžba koltanu, který se používá v kondenzátorech pro elektronická zařízení, také podnítila konflikty a porušování lidských práv v Demokratické republice Kongo.

Významná spotřeba vody

Výroba polovodičů v technologickém odvětví vyžaduje velké množství ultračisté vody, což přispívá k její značné vodní stopě. A prudký nárůst cloudových služeb náročných na data zvýšil potřebu výpočetního výkonu v globálních datových centrech, kde se voda používá k jejich chlazení. Například trénink GPT-3 v nejmodernějších datových centrech společnosti Microsoft v USA dokáže přímo spotřebovat 700 000 litrů čisté sladké vody, což by se dalo využít k výrobě 370 automobilů BMW nebo 320 elektromobilů Tesla.

Digitální propast

Technologie sice mohou potenciálně demokratizovat informace a příležitosti, často však prohlubují socioekonomické rozdíly a vytvářejí "digitální propast". V roce 2021 stále ještě přibližně 2,9 miliardy lidí, tedy téměř 37 % světové populace, nepoužívá internet. Bez přístupu k digitálním zdrojům jsou tito lidé znevýhodněni, pokud jde o vzdělání, ekonomické příležitosti a sociální mobilitu.

Nerovnost v pracovní síle

V technologickém průmyslu přetrvávají genderové a rasové rozdíly, menšiny a ženy jsou nedostatečně zastoupeny a často jsou hůře placeny. Technologické společnosti jsou také ostře kritizovány za vykořisťovatelské pracovní praktiky. Pracovníci v dodavatelském řetězci, zejména v rozvojových zemích, často pracují v drsných podmínkách za minimální mzdu. Společnost Foxconn, hlavní dodavatel společnosti Apple, je pod drobnohledem kvůli špatným pracovním podmínkám, které vedly k sebevraždám zaměstnanců.

Vyhýbání se placení daní

Daňové úniky v technologickém odvětví zůstávají palčivým problémem, který vládám po celém světě způsobuje značné ztráty příjmů. Technologičtí giganti jako Google, Facebook a Amazon byli obviněni z využívání mezer v zákonech k vyhýbání se placení daní, přičemž odhady naznačují, že jejich praktiky vyhýbání se placení daní stojí členské státy EU přibližně 5,4 miliardy EUR ročně. Rozvojové země přicházejí kvůli vyhýbání se placení daní ze strany nadnárodních společností, včetně těch, které působí v technologickém sektoru, ročně o přibližně 200 miliard dolarů.

Obavy o ochranu soukromí

Obchodní modely technologického sektoru založené na datech vyvolávají značné obavy o ochranu soukromí, což se projevuje ve známých případech, jako je pokuta společnosti Google za porušení ochrany soukromí ve výši 392 milionů dolarů a pokuty, které evropské regulační orgány udělily společnostem Google i Facebook. Mnohé společnosti využívají údaje uživatelů bez jejich souhlasu, jak se ukázalo, když údaje Facebooku přispěly k trestnímu stíhání teenagera v Nebrasce v souvislosti s potratem.

> Příklad dobré praxe <

Konkrétním příkladem osvědčených postupů v technologickém průmyslu je společnost Fairphone.
Jako sociální podnik se Fairphone řídí posláním vyvíjet chytré telefony, které jsou navrženy a vyrobeny s minimálním dopadem na životní prostředí a za spravedlivých pracovních podmínek. Vlajkový produkt této nizozemské společnosti, Fairphone, je navržen tak, aby se dal snadno opravit, což prodlužuje jeho životnost a snižuje množství elektronického odpadu. Ve skutečnosti může uživatel vyměnit každou součástku telefonu Fairphone, čímž se eliminuje problém plánovaného zastarávání, který v technologickém průmyslu převládá.
Společnost Fairphone navíc klade velký důraz na to, aby ve svých výrobcích používala nerostné suroviny z odpovědných zdrojů a bez konfliktů. Společnost se zavázala zlepšit pracovní podmínky a mzdy pracovníků, kteří se podílejí na těžbě těchto zdrojů. Pokud jde o ochranu soukromí, společnost Fairphone respektuje údaje uživatelů a dodržuje přísné zákony na ochranu osobních údajů, čímž prokazuje svůj závazek k ochraně soukromí zákazníků. Společnost také zajišťuje transparentnost tím, že zveřejňuje podrobné zprávy o svém dopadu na životní prostředí, dodavatelském řetězci a financích.
Fairphone je zářným příkladem technologické společnosti, která bere svou společenskou odpovědnost vážně a řeší mnoho naléhavých problémů uvedených v článku. Ukazuje, že v technologickém průmyslu je možné uplatňovat udržitelné, spravedlivé a soukromí respektující postupy, a nastavuje tak standard, který by ostatní mohli a měli následovat.
Pokud se chcete dozvědět více o konkrétních dopadech a rizicích ESG ve vašem odvětví a o důležitých připravovaných právních předpisech, které ovlivní organizace v této oblasti, kontaktujte nás. Můžeme vypracovat přehledovou analýzu a prodiskutovat klíčové oblasti ESG, na které by se vaše firma měla zaměřit.

(Image by macrovector on Freepik)

Sector Deep Dive