Vítejte v našem seriálu článků ESG deep dive, který upozorňuje na kritické dopady hlavních obchodních odvětví na lidi a životní prostředí.
V minulých dílech jsme se zaměřovali na:
Každý den potřebujeme postavit 96 000 nových, cenově dostupných příbytků, abychom mohli ubytovat přibližně 3 miliardy lidí, kteří budou do roku 2030 potřebovat přístup k odpovídajícímu bydlení. Realitní sektor hraje zásadní roli v uspokojení této poptávky tím, že staví dostupné, udržitelné a bezpečné možnosti bydlení pro jednotlivce a rodiny. Přístup k bezpečnému a zajištěnému bydlení je základním lidským právem a realitní sektor pomáhá toto právo naplňovat.
S nárůstem populace se rozrůstá i realitní sektor. Ale na jeho postupy a procesy doplácí životní prostředí, neboť stavebnictví a stavební činnost jsou zodpovědné za 40 % celosvětových emisí skleníkových plynů.
Aby se zmírnily negativní dopady na životní prostředí a společnost, jako je vysídlování a gentrifikace, znečištění, vykořisťování pracovníků a nebezpečné pracovní podmínky, je třeba zavést politiky a předpisy, které zajistí, že realitní sektor bude společnosti skutečně prospěšný.
Největší dopady realitního sektoru vidíme v těchto oblastech:
Nedostupnost
Jedním z nejvýznamnějších negativních dopadů nemovitostí na život lidí je nedostupnost bydlení. V EU-27 vzrostly ceny nemovitostí v letech 2015-2021 v průměru o téměř 40 %. Česká republika patří k nejméně dostupným trhům s bydlením v Evropě - na pořízení bytu o rozloze 70 metrů čtverečních je potřeba 15,34 průměrných hrubých ročních platů.
Gentrifikace
Proces gentrifikace může mít negativní dopad na život lidí, zejména těch z marginalizovaných komunit. Gentrifikace znamená renovaci nebo vylepšování čtvrti, což vede ke zvyšování hodnoty nemovitostí, cen nájemného a vytlačování dlouhodobých obyvatel. Různé studie mluví o 'zelené gentrifikaci', kde se projevují nerovnosti na základě rasy a třídy, pokud jde o přístup k zeleným plochám a zelené infrastruktuře. Tento dopad je významný, protože může vést ke ztrátě identity komunity, kulturnímu vytěsnění a socioekonomické nerovnosti.
Zdravotní rizika
Realitní průmysl může mít také negativní dopady na zdraví lidí. Světová zdravotnická organizace odhaduje, že znečištění vzduchu v interiérech má na svědomí 2,7 % celosvětové zátěže nemocemi a 3,8 milionu úmrtí ročně. Úroveň znečištění v interiérech je v mnoha případech vyšší než ve venkovním prostředí.
Zneužívání pracovní síly
Realitní průmysl je spojován s vykořisťováním pracovních sil a porušováním lidských práv, zejména v rozvojových zemích. Zpráva Business & Human Rights Resource Centre zjistila, že pracovníci ve stavebnictví jsou často vystaveni nízkým mzdám, dlouhé pracovní době a nebezpečným pracovním podmínkám.
Uhlíková stopa
Většina hlavních ekonomik zaznamenala v roce 2021 oživení stavebních aktivit na úroveň před pandemií. Se znovuotevřením pracovišť, kde se normou se stala hybridní práce, se zvýšila i energetická náročnost budov. V mnoha rozvíjejících se ekonomikách se navíc zvýšilo využívání fosilních plynů v budovách. V důsledku toho se poptávka po energii v budovách zvýšila přibližně o 4 %, což je nejvyšší nárůst za posledních deset let. To vedlo k rekordně vysokým emisím CO2 z provozu budov ve výši přibližně 10 GtCO2 , což je o 5 % více než v roce 2020 a o 2 % více než předchozí maximum v roce 2019.
Odlesňování
Výstavba nových budov často vyžaduje kácení půdy, což vede k odlesňování.Ve městech je odlesňování v důsledku městské zástavby závažným problémem, který vede nejen ke ztrátě biotopů pro volně žijící živočichy, erozi půdy a zvýšení emisí skleníkových plynů, ale také k vytváření tepelných ostrovů a zvyšování znečištění. Podle Světového fondu na ochranu přírody (WWF) bylo za posledních 50 let zničeno přibližně 18 % amazonského deštného pralesa a dalších 17 % bylo degradováno v důsledku lidských činností, jako je odlesňování.
Produkce odpadu
Stavebnictví produkuje značné množství odpadu. Podle Evropské komise tvoří stavební a demoliční odpad přibližně 25-30 % veškerého odpadu vyprodukovaného v EU. Tento dopad je významný, protože stavební odpad často končí na skládkách, což přispívá ke zhoršování životního prostředí. Kromě toho je výroba stavebních materiálů, jako je cement a ocel, energeticky náročná, což přispívá k emisím skleníkových plynů.
Spotřeba vody
Realitní průmysl spotřebovává značné množství vody, zejména v regionech, kde je nedostatek vody problémem. Evropské budovy jsou zodpovědné za přibližně 35 % celkové spotřeby vody. Aby se tento dopad zmírnil, musí realitní průmysl upřednostňovat udržitelné vodohospodářské postupy, jako je recyklace vody a sběr dešťové vody.
Pokud se chcete dozvědět více o konkrétních dopadech a rizicích ESG ve vašem odvětví a o důležitých připravovaných právních předpisech, které ovlivní organizace v této oblasti, kontaktujte nás. Můžeme vypracovat přehledovou analýzu a prodiskutovat klíčové oblasti ESG, na které by se vaše firma měla zaměřit.
V případě zájmu např. o výpočet uhlíkové stopy se podívejte na seznam našich nabízených služeb.
(Image by macrovector on Freepik)