Vítejte v našem seriálu článků ESG deep dive, který upozorňuje na kritické dopady hlavních obchodních odvětví na lidi a životní prostředí.
Bankovní sektor hraje zásadní roli v zajištění zdravé budoucnosti a má potenciál být skutečnou hybou silou pozitivních změn. Existuje však několik cílů, na které se banky musí zaměřit, aby tento potenciál naplnily.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) konstatoval, že omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia vyžaduje "rychlou a dalekosáhlou" transformaci globální ekonomiky, včetně bankovního a finančního sektoru. Banky musí ke své činnosti zaujmout odpovědnější a udržitelnější přístup. To může zahrnovat investice do obnovitelných zdrojů a udržitelných podniků, podporu místních komunit prostřednictvím filantropie a dobrovolnictví a zavádění přísných sociálních a environmentálních standardů ve všech jejich činnostech.
Kromě toho musí banky upřednostňovat transparentnost a odpovědnost a zajistit, aby se plně zodpovídaly svým zainteresovaným stranám a aktivně pracovaly na řešení jakýchkoli nepříznivých dopadů své činnosti. Mezi ně patří např:
Degradace životního prostředí
Bankovnictví přispívá ke zhoršování environmentu tím, že financuje projekty poškozující životní prostředí, jako např. těžbu fosilních paliv, projekty v uhlíkově náročných odvětvích, odlesňování a nedostatečně podporuje obnovitelných zdrojů energie. Zpráva organizace Rainforest Action Network zjistila, že financování fosilních paliv ze strany 60 největších světových bank dosáhlo za šest let od přijetí Pařížské dohody 4,6 bilionu dolarů, přičemž jen v roce 2021 dosáhlo financování fosilních paliv 742 miliard dolarů.
Ekonomická nerovnost
Bankovní sektor je spojen s prohlubováním ekonomické nerovnosti tím, že prosazuje politiky, z nichž mají prospěch bohatí na úkor chudých. Podle organizace Oxfam vlastní 1 % nejbohatších 45,6 % světového bohatství, zatímco nejchudší polovina má 0,75 %. Významnou roli v udržování tohoto trendu hraje bankovní sektor. Do světové ekonomiky vkládá biliony veřejných peněz, které zvyšují ceny aktiv patřících již tak bohatým majitelům a akcionářům společností.
Zvýšené dluhové zatížení
Dluhová past (debt trap) nastává, když jednotlivci nebo země zjistí, že nejsou schopni splácet své dluhy, což vede k cyklu půjček na pokrytí předchozích dluhů a nakonec k ještě hlubšímu zadlužení. Musíme vzít v úvahu širší systémové a strukturální faktory, které k tomuto problému přispívají. Svou roli zde každopádně hrají i banky, které například poskytují úvěry jednotlivcům nebo zemím, které nejsou schopny své půjčky splácet, a kladou na půjčky tvrdé podmínky, jako jsou úsporná opatření, která mohou vést k poklesu ekonomiky a zvýšení dluhové zátěže. Podle zprávy kampaně Jubilee Debt Campaign vydalo 64 zemí v roce 2019 na splátky dluhů více než na zdravotní péči.
Zneužívání zranitelných skupin
Bankovní sektor se zapojuje do vykořisťovatelských úvěrových praktik, které se zaměřují na zranitelné skupiny obyvatel prostřednictvím klamavé reklamy, předsmluvních informací a nadměrných poplatků. Podle hloubkové studie organizace Finance Watch mají půjčky před výplatou, které si často berou nejzranitelnější spotřebitelé, průměrnou RPSN (roční procentní sazbu nákladů) kolem 1447 % a mohou dosahovat až 5632 %. Tyto půjčky jsou z hlediska ochrany spotřebitele velmi nebezpečné, protože mohou zranitelné spotřebitele dostat do spirály předlužení, nízkých finančních prostředků a nízké kvality života.
Podpora nezodpovědných a neetických praktik
Nedostatečná regulace v bankovním sektoru může umožnit nezodpovědné a neetické praktiky. To byl v minulosti významný problém, který vedl k finančním krizím i ke zhoršování životního prostředí a ekonomické nerovnosti. Potřebná jsou opatření, jako je
- stanovení limitů pro úvěrové a investiční aktivity,
- požadavek transparentnosti a zveřejňování informací,
- zavedení pravidel na ochranu spotřebitelů
- a sledování podezřelých transakcí.
Další opatření, jako je povinné podávání zpráv o udržitelnosti, stanovení cen uhlíku a požadavky na udržitelné úvěrové postupy, mohou účinně podpořit udržitelné financování a snížit negativní dopad tohoto odvětví na životní prostředí.
Tlak investorů na krátkodobé zisky
Investoři upřednostňující krátkodobé zisky před dlouhodobou udržitelností mohou vést k tomu, že se společnosti zapojí do neudržitelných praktik, aby splnily krátkodobé finanční cíle. Zapojují se tak do aktivit, které poškozují životní prostředí a prohlubují sociální nerovnosti. Tento přístup je nejen morálně neospravedlnitelný, ale také představuje významné riziko pro stabilitu našeho finančního systému a zdraví a blahobyt komunit.
Pokud se chcete dozvědět více o konkrétních dopadech a rizicích ESG ve vašem odvětví a o důležitých připravovaných právních předpisech, které ovlivní organizace v této oblasti, kontaktujte nás. Můžeme vypracovat přehledovou analýzu a prodiskutovat klíčové oblasti ESG, na které by se vaše firma měla zaměřit.
Jana Pavelková