Co očekáváme od roku 2023? Čemu věnovat pozornost a na co se v oblasti ESG připravit

Společnosti se hned na prahu nového roku i nadále potýkají s bezprecedentní množstvím výzev. Neboť na každém rohu vyskakují predikce a očekávané ESG trendy, s nimiž by měly firmy počítat, připravili jsme pro vás přehled těch, jež považujeme za klíčové.

Měřit emise se vyplatí

Změna klimatu nadále zůstává často diskutovanou hrozbou pro společnost, planetu i ekonomiku. Jak vyplývá z průzkumu Deloitte, bezpečnostní rizika v oblasti klimatu patří k hlavním byznysovým prioritám. V minulém roce narostl počet společností, které si stanovily za cíl dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Tyto závazky bohužel často postrádají průběžné cíle nebo plány zahrnující nepřímé emise (tzv. Scope 3). V roce 2023 musí společnosti rychle dekarbonizovat celý svůj hodnotový řetězec, aby splnily cíle Pařížské dohody. I navzdory snižování uhlíkových emisí ale řada C-level manažerů věří, že mohou jejich společnosti dále růst, a řada z nich se chystá v tomto roce zrychlit své úsilí o udržitelnost.

Štěstí přeje připraveným

Jedním z motivů je nadcházející legislativa a z ní vyplývající povinnosti (viz náš článek Vše, co potřebujete vědět o směrnici CSRD). Nová pravidla EU budou vyžadovat ESG reporting na dosud nevídané úrovni a zasáhnou celou řadu společností, které prozatím nefinančnímu výkaznictví nepodléhaly. Připravit se musí i podniky, na které se nová pravidla sice přímo nevztahují, pravděpodobně ale pocítí dopady skrz svou účast v širších dodavatelských řetězcích. Proč své přípravy neoddalovat jsme popsali v článku Odkládat podání zprávy o ESG je špatný nápad.

Klimatem to nekončí

Vlády budou navíc zavádět nové předpisy týkající se ochrany biodiverzity a od společností se bude stále více očekávat, a dokonce vyžadovat, aby měřily a zveřejňovaly své dopady na přírodu. Konečná doporučení TNFD budou publikována v září 2023.

Buďte transparentní, naučte se přiznávat chyby

V kombinaci se zvýšením počtu povinně zveřejňovaných informací se bude zvyšovat i náchylnost firem k obviněním z nepravdivých nebo zavádějících prohlášení. V roce 2023 se tak bude stále více společností dostávat pod drobnohled. Neboť tlak na transparentnost bude přicházet jak zvenku, tak zevnitř organizací, není ostudou veřejně komunikovat, kam podnik směřuje, ale zároveň i připustit, že tam ještě není. Autenticita společností spočívá také v jejich ochotě dělat a přiznávat chyby.

Pozor na greenwashing

Jedním z důvodů pro obvinění z greenwashingu se může stát i intenzivní využívání uhlíkových kompenzací. Dříve byly tzv. carbon offsets považovány za legitimní způsob, jak mohou společnosti prokázat svou udržitelnost a závazky k nulovému znečištění. V poslední době se ale tento způsob dostává pod palbu kritiky, protože představuje pro řadu společností snadný únik, jak se zbavit odpovědnosti. Veškerá ekologická tvrzení uvedená na výrobcích by se měla brzy začít řídit metodou výpočtu PEF (Product Environmental Footprint), která neumožňuje kompenzaci emisí pomocí offsetových kreditů.

Investujte do svých lidí

V rámci přechodu k uhlíkové neutralitě se budou muset podniky zaměřit na rekvalifikaci a investice do pracovní síly. V době boje o nové talenty není radno podceňovat ani silnou kulturu v souladu s firemními hodnotami. Jsou to často právě samotní zaměstnanci, kteří jsou hnacím motorem podnikových iniciativ na cestě k udržitelnosti. Management by tedy měl využít tohoto nadšení a například nabídnout zaměstnancům školení o klimatu nebo je organizovaně zapojit do svých ESG aktivit. Stejně tak by podniky neměly zapomínat na podmínky pracovníků ve svých hodnotových řetězcích. Nejde jen o jejich vlastní zaměstnance, na které je třeba brát ohled. Aby udržitelná strategie fungovala, musí být v souladu celý ekosystém - včetně dodavatelů, výrobců a dalších subjektů. Jednou z největších výzev je tedy sjednotit všechny zapojené partnery a přimět je, aby se k tomuto procesu zavázali.