Základní informace o CSRD a EFRAG
Co je směrnice o nefinančním reportování CSRD?
CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) je nová směrnice EU, která zavádí pro malé, střední i velké podniky působící v Evropě povinné vykazování informací o ESG, známých také jako „nefinanční” údaje. CSRD byla přijata Evropským parlamentem 10. listopadu 2022 a Radou Evropské unie 28. listopadu 2022. Po implementaci do národních legislativ jednotlivých členských států EU budou její požadavky postupně zaváděny od roku 2024 (pro reporty zveřejňované v roce 2025).
Jaký je rozdíl mezi NFRD a CSRD? A nahrazuje CSRD NFRD?
CSRD nahrazuje původní směrnici o nefinančním vykazování, tzv. NFRD (Non-Financial Reporting Directive). Hlavním rozdílem mezi oběma směrnicemi jsou níže popsaná kritéria udávající, kterých společností se pravidla dotýkají. Ta v případě CSRD zasahují větší počet subjektů. CSRD bude vyžadovat reportování zpráv o ESG (vliv na životní prostředí, společenský dopad a správa firemního řízení) od 49 000 evropských společností, zatímco směrnice NFRD se dosud vztahovala na 11 000 společností. V České republice se počet společností, jichž se bude směrnice CSRD dotýkat, zvýší z 25 na 1 500.
K dalším rozdílům se řadí požadavek na audit třetí stranou, nové pokyny k ESRS vykazování, digitální „tagování” pro vytváření strojově čitelných reportů a zavedení zásady dvojité materiality. Další podrobnosti o ESRS viz níže.
Na koho se vztahuje CSRD a jaký má časový rámec?
Společnosti, které v současné době spadají pod směrnici NFRD, budou muset začít dodržovat CSRD od roku 2024, tedy vydat ESG zprávu v roce 2025 za rok 2024.
K tomu se CSRD vztahuje na všechny velké společnosti, které splňují alespoň dvě z následujících kritérií: a) více než 250 zaměstnanců a buď b) čistý obrat vyšší než 40 milionů EUR, nebo c) aktiva vyšší než 20 milionů EUR. Tyto společnosti budou muset splňovat požadavky CSRD od roku 2025, což platí pro jejich zprávy zveřejněné v roce 2026.
CSRD se vztahuje také na malé a střední podniky kótované na burze v rámci EU. U malých podniků se jedná o společnosti, které splňují alespoň dvě z těchto kritérií: a) 10 až 49 zaměstnanců, b) čistý obrat 700 tisíc až 8 milionů EUR, 3) aktiva 350 tisíc až 4 miliony EUR. U středních podniků to platí pro společnosti splňující alespoň dvě z těchto kritérií: a) 50 až 249 zaměstnanců, b) čistý obrat 8 až 40 milionů EUR, c) aktiva v hodnotě 4 až 20 milionů EUR. Malé a střední podniky obchodované na burze budou muset splňovat požadavky od roku 2026 a zveřejnit zprávu v roce 2027. Mají však možnost se z požadavků vyvázat až do roku 2028, pokud k tomu uvedou jasný důvod.
Zatím není jasné, od kdy budou malé a střední podniky dosud neobchodované na burze spadat do působnosti CSRD. Je ale pravděpodobné, že se tak v brzké budoucnosti stane.
Stejně jako nekótované malé a střední podniky jsou v současnosti z CSRD vyloučeny i kótované mikro-podniky s deseti či méně zaměstnanci, čistým obratem nižším než 700 tisíc EUR, nebo aktivy do výše 350 tisíc EUR.
Plán nastavení standardů EFRAG (zdroj: EFRAG.org, Zpráva: Návrhy na relevantní a dynamické nastavení standardů EU pro podávání zpráv o udržitelnosti, únor 2021)
Je CSRD povinná?
CSRD je povinná pro všechny společnosti splňující výše popsaná kritéria. Tyto společnosti budou muset každoročně zveřejňovat nefinanční ESG zprávu s využitím standardů pro vykazování udržitelnosti (ESRS).
Co mám podle CSRD vykazovat?
CSRD vyžaduje, aby společnosti důsledně dodržovaly nové standardy ESRS, a tak zveřejňovaly informace o svých environmentálních a sociálních rizicích a dopadech. Zároveň má jejich ESG zpráva popisovat řídicí struktury, dle kterých společnost nakládá s těmito riziky a dopady. Co přesně ESRS obsahují se dočtete níže.
Kdy bude zveřejněna konečná podoba ESRS?
První tzv. „expoziční návrhy” ESRS byly zveřejněny v dubnu 2022. Následné připomínkové řízení zahrnující širokou škálu zainteresovaných stran probíhalo v srpnu 2022. V listopadu 2022 byly zveřejněny revidované verze návrhů. Hlavní změnou těchto návrhů bylo odstranění vyvratitelné zásady, která po společnostech vyžadovala důvodné vysvětlení v případě vynechání jakýchkoliv položek reportu. Standardy byly také výrazně zkráceny. Počet dokumentů se snížil ze 13 na 12 a počet zveřejňovaných indikátorů ze 136 na 84.
Revidované návrhy ESRS čeká projednání výborem EFRAG a následně ještě schválení Komisí EU.
Co se stane, když moje společnost nebude dodržovat CSRD?
Nesplnění požadavků CSRD může vést k finančním sankcím a veřejným prohlášením o nedodržování předpisů, ale také k vyloučení vaší společnosti z investorských portfolií.
Kontaktujte nás a zjistěte, jak vám můžeme pomoci vyznat se v záplavě požadavků a dosáhnout tak souladu se směrnicí CSRD!
Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS) podrobně
Co jsou standardy ESRS?
Standardy ESRS jsou nové standardy EU pro vykazování udržitelnosti, které definují ukazatele, jež by měly společnosti uvádět ve svých zprávách o ESG. Standardy byly vytvořeny tak, aby byly v souladu jak s taxonomií EU a Zelenou dohodou pro Evropu, tak s iniciativou GRI (Global Reporting Initiative), což jsou nejrozšířenější mezinárodní standardy pro podávání zpráv o ESG.
ESRS standardy se skládají ze 12 dokumentů zahrnující témata uvedená v následující tabulce.
Níže odpovídáme na některé často kladené otázky týkající se ESRS.
Co to je dvojitá materialita a je povinná?
Dvojitá materialita znamená, že se zkoumá jak dopad vnějšího světa na společnost („finanční materialita"), tak dopad společnosti na vnější svět („dopadová materialita"). Dvojitá materialita je ústřední součástí ESRS a je povinnou součástí vykazování ESG. V procesu analýzy dvojité materiality (známé také jako posouzení významnosti) se ukáže, která témata by měla společnost zahrnout do své zprávy o ESG.
Dvě složky tzv. dvojité materiality - materialita dopadu a finanční materialita - jsou dle ESRS definovány následovně:
„Hodnocení dopadové a finanční materiality je vzájemně propojeno a je třeba zohlednit vzájemnou provázanost mezi oběma těmito dimenzemi. Obecně platí, že výchozím bodem analýzy je posouzení dopadů. Dopad na udržitelnost může být finančně významný od samého počátku, nebo se může stát finančně významným ve chvíli, kdy se promítne, nebo s největší pravděpodobností promítne, do finančních dopadů v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Bez ohledu na to, zda jsou finančně významné, jsou dopady zachyceny z hlediska jejich dopadové materiality.” (ESRS 1 Obecné zásady, str. 11)
„Záležitost udržitelnosti je z hlediska dopadů významná, pokud se týká skutečných nebo potenciálních, pozitivních nebo negativních dopadů organizace na lidi či životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Podstatná součást udržitelnosti z hlediska dopadu zahrnuje takové dopady, které organizace způsobila, nebo k nimž přispěla, a dopady, které jsou spojeny přímo s vlastní činností organizace, jejími výrobky a službami prostřednictvím jejích obchodních vztahů. Obchodní vztahy zahrnují předcházející a navazující hodnotový řetězec organizace a neomezují se pouze na přímé smluvní vztahy.” (ESRS 1 Obecné zásady, str. 11)
„Otázka udržitelnosti je z finančního hlediska významná, pokud vyvolává, nebo může vyvolat, významné finanční dopady na vývoj organizace, včetně peněžních toků, finanční pozice a finanční výkonnosti, v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Je tomu tak zejména tehdy, pokud vyvolává, nebo může vyvolat, rizika nebo příležitosti, které významně ovlivňují, nebo mohou významně ovlivnit, jeho budoucí peněžní toky. Budoucí peněžní toky spolu s dalšími rozhodujícími faktory, jako jsou obchodní model, strategie, přístup k financím a náklady na kapitál, mohou pravděpodobně ovlivnit finanční pozici a finanční výkonnost podniku v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.” (ESRS 1 Obecné zásady, str. 12)
Jak má moje společnost provést posouzení materiality podle ESRS?
ESRS poskytuje návod, jak by měla být dvojitá materialita posouzena. Příloha B dokumentu ESRS 1 Obecné požadavky navíc uvádí podrobný návod krok za krokem (ESRS 1, str. 30).
Jednotlivé kroky pro posouzení materiality podle ESRS zahrnují:
1- Zmapování kontextu obchodních činností společnosti, obchodních vztahů a zainteresovaných stran.
2 - Zohlednění seznamu témat, na něž se vztahuje aktuální ESRS (úplný přehled témat a podtémat viz ESRS 1, str. 34-37).
3 - Identifikace skutečných a potenciálních, pozitivních a negativních dopadů společnosti na lidi a životní prostředí na základě: procesu due diligence z hlediska udržitelnosti, zahrnující zpětnou vazbu od dotčených zainteresovaných stran a odborníků.
4 - Posouzení dopadů na základě toho, jak se organizace na dopadu podílí (tj. prostřednictvím vlastních činností, nebo v důsledku svých obchodních vztahů) a jak závažný je tento dopad podle tří proměnných:
a. jeho rozsahu (jak je závažný),
b. jeho dosahu (jak je rozšířený),
c. jeho neodčinitelnosti (jak obtížné je ho napravit).
U potenciálních dopadů by mělo být navíc zohledněno i posouzení jejich
pravděpodobnosti.
5 - Definování prahové hodnoty, při jejímž překročení se dopad stává pro organizaci významným.
6 - Sestavení seznamu ESRS témat udržitelnosti, která překračují tuto hranici významnosti.
7 - Sestavení seznamu všech ESRS témat udržitelnosti, která tuto prahovou hodnotu nesplňují, se stručným vysvětlením závěrů vyplývajících z posouzení materiality daného tématu.
8 - Přidání jakýchkoli pro organizaci specifických informací, které vyplynuly z výše uvedených zdrojů a které nejsou zahrnuty ve standardních dokumentech ESRS.
9 - Posouzení finanční materiality každého z výše uvedených významných témat podle toho, zda se jeví jako riziko nebo příležitost, a následné určení pravděpodobnosti a velikosti finančního dopadu každého takového rizika a příležitosti.
Posouzení materiality je poměrně složitý proces, který vyžaduje značnou časovou investici. Můžeme vám pomoci s vedením dialogu se zainteresovanými stranami, srovnáním v rámci odvětví, hodnocením materiality a stanovením prioritních témat.
Je zveřejnění ESRS indikátorů povinné?
Ne všechny indikátory musí být podle ESRS zveřejňovány, nicméně EFRAG ve své poslední verzi definoval seznam témat, která jsou povinná pro všechny společnosti:
- ESRS 2 Obecné informace (všechny indikátory)
- ESRS E1 Změna klimatu (všechny indikátory)
- ESRS S1 Vlastní pracovní síla (zveřejnění S1-6 Charakteristika zaměstnanců organizace; S1-7 Charakteristika pracovníků v hodnotovém řetězci organizace, kteří nejsou zaměstnanci; S1-8 Sbližování kolektivního vyjednávání a sociální dialog).
- U společností s více než 250 zaměstnanci se vyžaduje také zveřejnění informací S1-1 až S1-5 o politikách, opatřeních a cílech.
Po prvním připomínkovém kole EFRAG odstranil tzv. vyvratitelnou zásadu. Ta původně vyžadovala, aby společnosti podložily případné vyloučení určitých zveřejnění rozumnými a podloženými důkazy.
Nyní se od společností očekává, že zveřejní indikátory u těch témat, která považují za významná podle svého posouzení dvojité materiality. Společnosti však mohou vynechat zveřejnění „metrik a cílů”, aniž by poskytly jakékoli vysvětlení pro toto vynechání (s výjimkou výše uvedených povinných zveřejnění, která nelze vyloučit). Společnosti mohou rovněž vynechat zveřejnění „politik, opatření a cílů”, pokud je nemají definovány. Nicméně v tomto případě musí zveřejnit časový harmonogram, kdy očekávají, že tyto politiky, opatření a cíle budou zavedeny.
Pokud se společnost rozhodne, že některé z témat udržitelnosti ESRS není podle posouzení dvojité materiality pro její podnikání významné, může vyloučit všechny indikátory týkající se tohoto tématu. Musí ale „stručně vysvětlit závěry svého posouzení materiality pro dané téma” (ESRS 1, s. 10). Jak již však bylo zdůrazněno, výše uvedený seznam povinně zveřejňovaných informací vyloučit nelze.
Je plán dekarbonizace povinný?
Stručná odpověď zní: ano.
Vykazování emisí skleníkových plynů (GHG) v rozsahu 1, 2 a 3 patří mezi povinně zveřejňované informace podle ESRS v kapitole ESRS E1 Změna klimatu.
Kapitola ESRS o změně klimatu rovněž vyžaduje, aby společnosti zveřejňovaly:
- Integraci strategií v oblasti změny klimatu do výkonnostních a motivačních systémů;
- Přechodný plán pro zmírnění dopadů změny klimatu;
- Odolnost strategie a obchodního modelu;
- Popis procesů, jakými se identifikují a hodnotí podstatné dopady, rizika a příležitosti souvisejících s klimatem;
- Politiky týkající se zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;
- Akční plány a zdroje související s politikami a cíli v oblasti změny klimatu;
- Cíle související se zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;
- Spotřeba a skladba energetických zdrojů;
- Hrubý rozsah 1, 2 a 3 a celkové emise skleníkových plynů (GHG);
- Projekty odstraňování a snižování emisí skleníkových plynů financované prostřednictvím uhlíkových kreditů;
- Interní stanovení ceny za oxid uhličitý;
- Potenciální finanční dopady významných fyzických rizik, rizik přechodu, a příležitostí souvisejících s klimatem.
Jakou metodiku by měly společnosti používat pro měření emisí skleníkových plynů (GHG)?
ESRS navrhuje, aby společnosti zvážily použití metodiky Protokolu GHG, GRI nebo požadavků normy ISO 14064-1:2018. Jak je uvedeno:
„Zvažte zásady, požadavky a pokyny zahrnuté v Protokolu GHG (GHG Protocol Corporate Standard, verze 2004 nebo nejnovější) a standardu GRI 305 (verze 2016, která vychází přímo z požadavků GHG Protokolu). Organizace může zvážit požadavky stanovené normou ISO 14064-1:2018. Pokud organizace již používá metodiku vykazování skleníkových plynů podle ISO 14064-1:2018, musí přesto dodržovat požadavky této normy (např. pokud jde o hranice vykazování a zveřejňování emisí skleníkových plynů v rozsahu 2).” (ESRS E1 Změna klimatu, str. 34)
Jaké ukazatele diverzity jsou zahrnuty v ESRS?
Diverzita je zahrnuta v části ESRS S1 Vlastní pracovní síla a zahrnuje tyto ukazatele:
- Rozložení pohlaví mezi zaměstnanci na úrovni vrcholového managementu v číselném vyjádření i v procentech;
- Rozdělení zaměstnanců podle věkových skupin: do 30 let, 30-50 let, nad 50 let;
- Procentuální rozdíl v odměňování žen a mužů a poměr mezi odměnou nejlépe placeného zaměstnance a mediánem odměn všech zaměstnanců;
- Procentuální podíl osob se zdravotním postižením mezi vlastními zaměstnanci;
- Rozsah, v jakém mají zaměstnanci nárok na dovolenou z rodinných důvodů, a v jakém ji skutečně využívají.
V jakém formátu musí být zpráva CSRD?
Zpráva CSRD musí být zveřejněna ve strojově čitelné formě. Podrobnosti o přesném formátu budou však ještě zveřejněny.
Bude muset být moje zpráva auditována třetí stranou?
Ano, ESRS vyžaduje, aby společnosti obdržely pro svou zprávu audit třetí strany. Tak bude zajištěna kvalita vykazovaných údajů, stejně jako je tomu u finančního výkaznictví. Audit mohou poskytnout auditoři nebo třetí strany se specializací na ověřovací služby.
Je audit vyžadován od samého začátku?
Zpočátku je vyžadován pouze audit v omezeném rozsahu. Cílem je do budoucna přechod na plnohodnotný audit.
Je zveřejňování informací týkajících se hodnotového řetězce vyžadováno od samého začátku?
Vzhledem k obtížím při shromažďování údajů o celém hodnotovém řetězci budou moci společnosti v prvních třech letech tyto indikátory vynechat. Po uplynutí této doby se od nich bude očekávat reportování celého hodnotového řetězce.
Máte další dotazy k přípravě zprávy v souladu s ESRS? Kontaktujte nás ještě dnes!