V ESG budoárech se v poslední době pravidelně mluví o novém nařízení EU - co to je, koho se týká, kdy vstoupí v platnost, co bude vyžadovat, ... A často se objevuje jedna konkrétní zkratka - ESRS. Tímto termínem se označují Evropské standardy pro vykazování udržitelného rozvoje, které jsme představili v našem článku Vše, co potřebujete vědět o CSRD.
Měli jste již možnost si pokyny ESRS sami pečlivě pročíst? My ano a musíme přiznat... Je toho hodně na zpracování! Pokud jste si prošli požadavky tak, jak je zveřejnil EFRAG, možná jste se pozastavili nad několika slovy, která se často opakují, ale mohou se jevit jako poměrně nesrozumitelná. Právě z tohoto důvodu jsme připravili krátký slovníček obsahující termíny, které by mohly být na první pohled matoucí. Doufáme, že vám tento přehled pomůže se zorientovat v tom, jaké druhy ukazatelů by měly být vykazovány a jaká dokumentace musí být ke zprávě o ESG přiložena.
V případě, že máte další otázky, neváhejte se na nás obrátit!
Plán přechodu ke klimatické neutralitě (~ climate transition plan)
Plán přechodu ke klimatické neutralitě popisuje, jak se organizace přizpůsobí přechodu na nízkoemisní ekonomiku. Plán přechodu musí mít konkrétní termín a ukazuje, jak budou stávající aktiva, operace a celý obchodní model organizace upraveny tak, aby bylo do roku 2050 dosaženo klimatické neutrality. Měl by popisovat cíle pro snížení nebo odstranění emisí skleníkových plynů, včetně průběžných milníků. Dále zahrnuje také procesy, interní politiky a činnosti, které organizaci pomohou nastavené cíle splnit (například navázání bonusů na dosahování těchto cílů).
Plán na obnovu biologické rozmanitosti (~ biodiversity transition plan)
V rámci plánu pro přechod na klimatickou neutralitu musí společnosti taktéž uvést, jak budou dosahovat svých výsledků šetrnou cestou bez negativních dopadů na přírodu. Je od nich požadováno, aby nastínily, jak budou chránit, zlepšovat a obnovovat přírodní ekosystémy. Plán by měl definovat konečný cíl a ukázat, jak organizace sladí obchodní činnosti, financování a provoz v souladu s tímto cílem. Kromě toho má plán poskytovat informace o konkrétních krocích, které pomohou tento "meta"-cíl naplnit. Uvádí měřitelné ukazatele (KPI) související s přírodou, jak je uvedeno ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
Interní směrnice a politiky (~ policies)
Systém pokynů a zásad zavedených samotnou organizací. Politika udržitelnosti popisuje závazek organizace k udržitelnému rozvoji a její přístup k dosažení těchto cílů. Zavedení politiky zajišťuje, že se udržitelnost stane jádrem daného podnikání. Organizace tak řídí svá rozhodnutí za účelem dosažení dlouhodobých cílů uvedených ve svých plánech.
Aktivity a činnosti (~ activities)
Aktivity a akční plány (sem spadají i tzv. plány přechodu) jsou konkrétně definované kroky, které organizace podnikají k naplnění svých krátkodobých a dlouhodobých cílů v souladu se záměrem dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Takovými aktivitami mohou být například investice do finančních, lidských nebo technologických zdrojů za účelem dosažení nejvyšší mety - klimatické neutrality.
Cíle a záměry (~ targets/ goals)
Cíle jsou jasně definované, měřitelné a orientované na výsledek. Vážou se na podstatné dopady, rizika nebo příležitosti, kterých chce organizace dosáhnout v rámci udržitelnosti.
Metriky (~ metrics/ KPI)
Kvalitativní a kvantitativní měřítka, která vyjadřují dosažené výsledky společnosti při naplňování jejích strategií a cílů souvisejících s udržitelností.
Proces zapojení klíčových stakeholderů (~ engagement process)
Organizace používá proces zapojení k začlenění příslušných zainteresovaných stran s jasným cílem dosáhnout dohodnutých cílů a klíčových ukazatelů výkonnosti. Vyžaduje, aby organizace podávala zprávy, vysvětlovala a odpovídala se zúčastněným stranám za svá rozhodnutí, opatření a výsledky. Zúčastněné strany se podílejí na identifikaci, pochopení a řešení problémů pojících se s udržitelností.
Zasažené komunity (~ affected communities)
Lidé nebo komunity nacházející se v zeměpisné blízkosti organizace (nebo jejího hodnotového řetězce), kteří jsou vystaveni skutečným nebo potenciálním přímým hrozbám a/nebo nepříznivým dopadům souvisejícím s činností dané organizace nebo jejích partnerů.
Rizika (~ ESG risks)
Rizika jsou negativní vlivy, které mohou poškodit obchodní úspěch společnosti. Patří mezi ně například dopady na organizaci spojené s klimatickou změnou (záplavy, sucha,...), nové regulační předpisy, náklady na řízení bezpečnostních podmínek provozu, stávky zaměstnanců, obavy spotřebitelů z dodržování lidských práv, korupce, atd.
Dopady (~ ESG impacts)
Dopady jsou veškeré (nefinanční) vlivy firemních aktivit na planetu a společnost - ať už pozitivní, nebo negativní. Mohou zahrnovat vše od podpory e-mobility mezi zaměstnanci, dekarbonizace dodavatelských řetězců, zavádění předpisů o diverzitě a rovných příležitostech, podpory místních charitativních organizací,... stejně tak jako nedodržování bezpečnostních opatření, obchodování s partnery poškozujícími životní prostředí, podléhání korupci, vysoké spotřeby elektřiny, atd.
(Introduction image by azerbaijan_stockers on Freepik)