Flagship blog - cz
2023-03-28 16:00

Vše o legislativním rámci EU pro udržitelnou činnost

V tomto článku se ponoříme do aktuálních regulačních trendů v oblasti udržitelného financování na úrovni EU. Jaký je legislativní rámec, který reguluje podniky v této oblasti? Jaké existují klíčové právní předpisy, které byste měli znát? Pomůžeme vám zorientovat se na divokém západě evropské legislativy a nasměrovat váš podnik na udržitelnější cestu.

Jaká je politika udržitelného financování EU?

Evropská unie by se ráda stala lídrem v oblasti udržitelných opatření a předložila několik iniciativ, jejichž cílem je nasměrovat soukromé investice do transformace na klimaticky neutrální a spravedlivou ekonomiku. Pokud jde o celosvětové závazky, několik z těchto iniciativ vychází z cílů udržitelného rozvoje OSN a závěrů Pařížské dohody, jejichž smyslem je omezit růst globální teploty pod 2 °C, nejlépe pod 1,5 °C. Politika EU v oblasti udržitelného financování představuje komplexní rámec a obsahuje nařízení a pokyny pro mobilizaci soukromého kapitálu do udržitelných investic šetrných ke klimatu. Je součástí širšího politického kontextu EU v oblasti podpory udržitelnosti a boje proti klimatické změně. Zahrnuje řadu iniciativ, jako je vytvoření taxonomie udržitelných aktivit, stanovení požadavků na zveřejňování informací pro finanční instituce a zavedení referenčních hodnot udržitelnosti. Vlajkovou lodí těchto snah je Zelená dohoda (tzv. Green Deal).

Evropský Green Deal

Evropská Zelená dohoda je komplexní plán, který má do roku 2050 zajistit, aby hospodářství EU bylo udržitelné a klimaticky neutrální. Členské státy EU se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Zelená dohoda zahrnuje všechna odvětví hospodářství a mimo snižování emisí se zaměřuje také na obnovu biodiverzity a ochranu životního prostředí obecně. Pro dosažení takových cílů je zásadní politika udržitelného financování, která mobilizuje soukromý kapitál do udržitelných investic šetrných ke klimatu.
Picture source: https://bit.ly/3JOOljo

Taxonomie EU

Jedním z klíčových pilířů politiky udržitelného financování je tzv. Taxonomie EU - komplexní klasifikační systém, který určuje, které hospodářské činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. Taxonomie pomáhá investorům činit informovaná rozhodnutí o udržitelnosti jejich investic z hlediska životního prostředí a společnostem pomáhá pochopit, které aktivity jsou považovány za udržitelné v environmentálních cílů EU. Přispívá tak k dosažení cíle Zelené dohody, aby se EU do roku 2050 stala klimaticky neutrální ekonomikou.
Nařízení o taxonomii stanovuje šest environmentálních cílů:
  1. zmírňování změny klimatu
  2. přizpůsobení se změně klimatu
  3. udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
  4. Přechod na oběhové hospodářství (cirkulární ekonomiku)
  5. prevence a kontrola znečištění
  6. Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů
Podle Nařízení o taxonomii musí Evropská komise prostřednictvím delegovaných aktů stanovit konkrétní seznam environmentálně udržitelných činností, a to definováním odborných kritérií pro každý z environmentálních cílů. V roce 2021 byl zveřejněn první akt, který se týká prvních dvou cílů. Tento akt je účinný od ledna 2022. V březnu 2022 přijala Komise doplňkový akt v oblasti klimatu, který doplňuje další činnosti z odvětví energetiky, zejména specifické činnosti v oblasti jaderné a plynárenské energetiky. Tento akt se používá od 1. ledna 2023. V současné době se připravuje akt pro oblast životního prostředí, který se bude týkat zbývajících čtyř cílů.
Více informací o Zelené dohodě a Taxonomii EU naleznete zde.

Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD)

Klíčovou platnou legislativou je tzv. Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) - směrnice, která ukládá společnosti zveřejňovat svůj dopad na společnost a životní prostředí. Směrnice CSRD, která byla přijata koncem roku 2022, navazuje na směrnici o nefinančním výkaznictví (NFRD). Zavádí podrobnější požadavky na reporting a rozšiřuje počet společností, které se novými pravidly musí řídit. Nefinanční reporting se tak stává povinným a společnosti jej budou muset předkládat každoročně. Jeho uplatňování začne 1. ledna 2024, pro účetní rok 2023, přičemž zpočátku bude mít dopad pouze na omezený počet firem, než vstoupí v platnost v plném rozsahu v následujících letech.
Další podrobnosti o CSRD naleznete v našem předchozím článku.

Nařízení o zveřejňování informací o udržitelném financování (SFDR)

Dalším důležitým prvkem politiky EU v oblasti udržitelného financování je tzv. Sustainable Finance Disclosure Regulation (SFDR) - nařízení, které vyžaduje, aby subjekty finančního trhu a finanční poradci zveřejňovali, jakým způsobem začleňují rizika udržitelnosti do svých procesů investičního rozhodování. Nařízení SFDR rovněž vyžaduje, aby zveřejňovali informace o vlastnostech svých produktů a služeb z pohledu udržitelnosti. Nařízení bylo vypracováno s cílem zlepšit transparentnost na finančním trhu ve vztahu ke zpřístupňování informací o udržitelnosti, a bojovat proti greenwashingu. V platnost vstoupilo v březnu 2021. Od 30. června 2023 musí navíc účastníci finančního trhu zveřejňovat doplňující informace týkající se způsobu, jakým promítají faktory ESG do svých politik.
Legislativní rámec EU pro udržitelné finance se rychle vyvíjí. Několik aktů již vstoupilo v platnost a očekává se, že brzy začnou platit další. Tento článek představuje základní přehled toho, co je k dispozici a na co by se měly národní regulační orgány a společnosti zaměřit. Náš navazující chystaný článek se zaměří na české legislativní prostředí. Pokud chcete pomoci zmapovat legislativu relevantní pro vaši konkrétní firmu, dejte nám vědět.

Eva Mariničová