V dnešní době, kdy neudržitelné dodavatelské řetězce představují pro podniky vážné hrozby, ohrožují životní prostředí a společnost, a zároveň narušují zájmy firem, se blíží nová vlna právních předpisů EU. V tomto článku jsme sestavili přehled těch nejdůležitějších zákonů, které směřují k řešení těchto problémů v dodavatelském řetězci.
V posledních několika letech se řada zemí, jako např. Francie (Loi sur le devoir de vigilance v roce 2017) a Německo (Sorgfaltspflichtengesetz v roce 2021) stala průkopníky vnitrostátních právních předpisů o náležité péči, které mají povahu závazného zákona. Nyní se touto problematikou jako celku začala zabývat také Evropská unie, a to prostřednictvím směrnice o náležité péči v oblasti udržitelného rozvoje podniků (CS3D), která by měla vstoupit v platnost v roce 2026. Návrh stanovuje horizontální rámec povinností pro společnosti se sídlem v Evropě nebo poskytující zboží či služby do EU, který upravuje způsob, jakým se zabývají lidskými právy a životním prostředím v rámci svých globálních hodnotových řetězců, včetně provozu dceřiných společností a obchodních partnerů.
Jako doplněk ke směrnici o společných ustanoveních předložila Evropská komise další legislativní návrhy, například návrh nařízení o bateriích, návrh nařízení o odlesňování, nebo návrh nařízení, kterým se na trhu Unie zakazují výrobky vyrobené nucenou prací. Všechny tyto politiky se zaměřují na hodnotový řetězec společností a zdůrazňují zásadní potřebu přistupovat k náležité péči z komplexního hlediska.
Tento článek vznikl proto, aby vám poskytl následující informace:
Prozkoumáme následující právní předpisy:
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce v jednotlivých odvětvích
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce pro jednotlivé výrobky
Jako doplněk ke směrnici o společných ustanoveních předložila Evropská komise další legislativní návrhy, například návrh nařízení o bateriích, návrh nařízení o odlesňování, nebo návrh nařízení, kterým se na trhu Unie zakazují výrobky vyrobené nucenou prací. Všechny tyto politiky se zaměřují na hodnotový řetězec společností a zdůrazňují zásadní potřebu přistupovat k náležité péči z komplexního hlediska.
Tento článek vznikl proto, aby vám poskytl následující informace:
- celostní přístup k různým právním předpisům EU o udržitelných dodavatelských řetězcích
- podrobné informace o klíčových složkách jednotlivých právních předpisů
Prozkoumáme následující právní předpisy:
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce v jednotlivých odvětvích
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce pro jednotlivé výrobky
Schéma popisující rozdíl mezi odvětvovými a výrobkovými právními předpisy.
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce v jednotlivých odvětvích
Směrnice CS3D vyžaduje, aby vaše společnost prováděla náležitou péči a přijala vhodná opatření k identifikaci a řešení nepříznivých dopadů na lidská práva a životní prostředí v rámci hodnotového řetězce. Tento přístup by se měl řídit sedmi kroky, které zahrnují:
- Začlenění due diligence do firemní politiky
- Identifikace a posouzení skutečných nebo potenciálních nepříznivých dopadů
- Předcházení potenciálním nepříznivým dopadům a jejich zmírňování a ukončení skutečných nepříznivých dopadů a minimalizace jejich rozsahu - včetně nápravy skutečných nepříznivých dopadů
- Zajištění veřejně dostupných a účinných mechanismů oznamování a mimosoudního řešení stížností na provozní úrovni
- Sledování a ověřování účinnosti politiky a opatření due diligence
- Veřejná komunikace o due diligence
- Konzultace a smysluplné zapojení dotčených zúčastněných stran
Návrh nabízí obětem újmy možnost předvolat společnosti k odpovědnosti, protože oběti mají možnost podat žalobu na občanskoprávní odpovědnost u příslušných vnitrostátních soudů. Kromě toho mohou sankce zahrnovat stažení výrobků společnosti z trhu, taktiku „pojmenování a zostuzení" nebo pokuty ve výši nejméně 5 % celosvětového čistého obratu. Nedodržení pravidel bude mít za následek zákaz účasti společností mimo EU na veřejných zakázkách EU. Ředitelé jsou rovněž povinni zvážit, jak jejich rozhodnutí ovlivní otázky udržitelnosti v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a napravit tak skutečné nepříznivé dopady.
Cílem návrhu nařízení o nucené práci je zavést komplexní pravidla, která zakážou uvádění výrobků vyrobených nucenou prací na trh EU a jejich vývoz z EU. Tento zákaz se vztahuje na výrobky, při jejichž výrobě byla použita nucená práce v jakékoli fázi jejich produkce, výroby, sklizně a těžby, včetně práce nebo zpracování souvisejícího s těmito výrobky.
Výrobek, který společnost prodává, nelze prodávat v EU ani vyvážet z EU, pokud úřady tvrdí, že byl vyroben za použití nucené práce. Podnikům navíc hrozí sankce podle vnitrostátního práva, pokud nerespektují rozhodnutí členského státu, v němž mají sídlo. Evropská komise rovněž nabídne reprezentativní, ověřitelnou a často aktualizovanou databázi rizik spojených s nucenou prací v konkrétních regionech nebo v souvislosti s konkrétními výrobky.
Toto nařízení navazuje na návrh směrnice EU o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků, který předložila Evropská komise. Dodržování požadavků náležité péče ze strany společností ovlivní fungování navrhovaného nařízení o nucené práci.
Přehled: předpisy týkající se dodavatelského řetězce v jednotlivých odvětvích
Přehled právních předpisů týkajících se dodavatelského řetězce pro jednotlivé výrobky
Nařízení o odlesňování ukládá hospodářským subjektům, které uvádějí na trh EU komodity související s odlesňováním a některé odvozené produkty nebo je z EU vyvážejí, povinnost náležité péče. Nařízení stanoví povinná pravidla náležité péče pro všechny hospodářské subjekty a obchodníky, kteří uvádějí na trh, zpřístupňují nebo vyvážejí palmový olej, skot, dřevo, kávu, kakao, kaučuk a sóju, tak i řadu vedlejších produktů, jako je čokoláda, nábytek, potištěný papír a některé deriváty palmového oleje - používané například jako složky výrobků osobní hygieny.
Pokud společnosti odebírají příslušné komodity a výrobky z příslušné země, budou muset uplatňovat odstupňovaný systém povinné due diligence. Nařízení zavádí systém srovnávání, který hodnotí země a jejich úroveň rizika (nízké, standardní, vysoké riziko) odlesňování a znehodnocování lesů způsobeného komoditami v oblasti působnosti nařízení. Hospodářské subjekty musí dále provést posouzení rizik, aby zjistily, zda existuje riziko, že příslušné komodity a produkty, které mají být uvedeny na trh EU nebo z něj vyvezeny, nesplňují požadavky tohoto nařízení.
Nové nařízení o bateriích bude mít dopad na složení, výrobu a nakládání s odpady všech typů baterií vyráběných nebo prodávaných v EU. Nová pravidla rozšiřují odpovědnost výrobců a vyžadují náležitou péči dodavatelských řetězců s cílem posoudit sociální a environmentální rizika, přičemž se zaměřují zejména na dodávky kobaltu, přírodního grafitu, lithia a niklu. Nové označování poskytne spotřebitelům přesnější informace o sociálním a environmentálním dopadu baterií.
Cílem tohoto nařízení je zabránit nebo omezit získávání nerostných surovin z oblastí, kde se ze zisků financují ozbrojené konflikty. Nařízení se vztahuje na cín, tantal, wolfram a zlato (3TG) pocházející z Demokratické republiky Kongo (DRK) a přilehlých zemí, ale zabývá se i nerosty pocházejícími z jiných vysoce rizikových oblastí. Nařízení o konfliktních minerálech se již od 1. ledna 2021 vztahuje na dovozce minerálů a kovů do EU.
Přehled: předpisy týkající se dodavatelského řetězce pro jednotlivé výrobky
Cílem tohoto článku bylo poskytnout informace o nadcházejícím vývoji v oblasti náležité péče, který bude mít v příštích letech zásadní dopad na všechny podniky působící v EU i mimo ni. Vzhledem k tomu, že některé právní předpisy již byly přijaty a další se teprve připravují (směrnice CS3D a nařízení o nucené práci), je již nyní zřejmé, že nároky na podniky v oblasti podávání zpráv se budou zvyšovat.
Neváhejte se na nás obrátit, protože vám můžeme poskytnout řešení šité na míru vašim konkrétním potřebám.
(Image by aleksandarlittlewolf on Freepik)