Pravidelně vám odborníci z našeho týmu přinášejí výběr doporučení a postřehů týkajících se environmentální a společenské odpovědnosti. Ať už se jedná o lákavou knihu, zajímavý článek, projekt podporující skvělou věc nebo užitečný nástroj, podělíme se s vámi o naše myšlenky a proč je pro nás toto konkrétní téma důležité.
Dejte nám vědět, co si o našich tipech myslíte, případně co byste nám sami doporučili - budeme rádi, když se s námi o své nápady podělíte.
"Znáte pojem výkonnostní paranoia? Je to označení pro nadřízené, kteří pochybují o efektivitě svých zaměstnanců, kteří pracují na dálku, přestože tito zaměstnanci pracují více hodin než dříve. Podle studie společnosti Microsoft z roku 2022 se sice 90 % pracovníků cítí být produktivními, ale 85 % nadřízených jim nevěří, protože je pro ně obtížné posoudit produktivitu jejich hybridního týmu. A výsledek? Vyhoření. Jóga, meditační aplikace a školení ohledně produktivity jsou skvělé, ale řeší pouze příznaky, nikoliv hlavní příčiny. Řešením není zvýšit odolnost zaměstnanců, ale změnit firemní kulturu směrem k odpovědnému leadershipu, počínaje vedením." Více viz: What is burnout? | McKinsey
"V poslední době poslouchám podcastovou sérii ESG Talks společnosti Workiva, která poskytuje užitečné informace o aktuálních tématech v oblasti ESG managementu. Nejnovější díl Reporting Led Transformation, který vychází z rozhovoru s Nadjou Picardovou, partnerkou a vedoucí globálního reportingu v německé pobočce PwC, se například dotýká tématu, o kterém jsem přemýšlela, když jsem se blíže seznámila s novými evropskými standardy pro vykazování udržitelného rozvoje (ESRS). Přesněji řečeno, díky přísným standardům jako je ESRS už není reporting "jen o dodržování předpisů", ale spíše dává firmám podnět k tomu, aby začaly přemýšlet o udržitelnosti ve spojitosti se svou obchodní strategií. Jde tedy sice o povinné vykazování ukazatelů a zveřejňování informací, ale také o povinné sdělování údajů o tom, jak dopady a rizika udržitelnosti změní obchodní model a strategii společnosti - a právě zde může být začátek skutečné změny."
"Pojem nerůst zaznívá stále častěji ve spojení s možným řešením klimatické krize. Popravdě řečeno, jsem k tomuto konceptu velmi skeptická. Proč? Protože ačkoliv nabízí optimistickou vizi budoucnosti (přestaneme plýtvat přírodními zdroji, překleneme příjmovou propast, urovnáme společenské problémy), nevidím, jak by se takový systém reálně implementoval. Celá ideologie nerůstu je výborně popsaná v článku Deníku N - Může nerůst zachránit planetu, nebo je to nebezpečná utopie? A jaké máme jako civilizace alternativy? Odpovídáme. Autor zde naráží na tři možné cesty, jakými by se mohl nerůst prosadit. Buď v reakci na nějakou ničivou katastrofu. Nebo víceméně násilným řešením (jelikož doslovná aplikace principů nerůstu je těžko představitelná v prostředí liberální demokracie). A do třetice, což je podle mne nejzajímavější myšlenka, by se mohl nerůst prosadit jako celosvětové spirituální hnutí. Západní společnost si prochází jistou duchovní krizí a toto prázdné místo by mohli zaplnit zvěstovatelé nových hodnot. Ani jedna varianta mě osobně ale neláká."
"Nedávno jsem narazila na zajímavou studii společnosti Deloitte, která se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030. Podle ní může ČR postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích. Akcelerace OZE má přitom zásadní vliv na konkurenceschopnost naší země. Podle studie by během sedmi let mohlo dojít k navýšení HDP o 4,7 % a zároveň k vytvoření 34 000 pracovních míst. V současné době u nás tvoří podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny zhruba 17 % a to nás řadí na chvost Evropy. Je tedy na čem pracovat. A pokud máme k dispozici významné množství prostředků z Evropské unie právě na podporu obnovitelných zdrojů, byla by škoda je nevyužít."
"Stále častěji se v poslední době nejen při práci na reportech zamýšlím nad tématem cirkulární ekonomiky. Mám radost, že stále více firem využívá její principy k novým podnikatelským příležitostem a že se tak nejedná jen o reporting úspěchů v oblasti odpadového hospodářství či recyklace výrobků původně určených k likvidaci (plastové lahve, oblečení, nábytek). Tentokrát mě však zaujala studie INCIEN Role cirkulární ekonomiky v dekarbonizaci průmyslu, která si klade za cíl podnítit diskusi o cirkulární ekonomice a jejím potenciálu snížení emisí skleníkových plynů v českém těžkém průmyslu. Na analýzách vybraných odvětví (zpracování plastů, hliíku, automobilový průmysl či stavba budov) ukazuje konkrétní souvislosti a předkládá možná budoucí řešení."
