Pravidelně vám odborníci z našeho týmu přinášejí výběr doporučení a postřehů týkajících se environmentální a společenské odpovědnosti. Ať už se jedná o lákavou knihu, zajímavý článek, projekt podporující skvělou věc nebo užitečný nástroj, podělíme se s vámi o naše myšlenky a proč je pro nás toto konkrétní téma důležité.
Dejte nám vědět, co si o našich tipech myslíte, případně co byste nám sami doporučili - budeme rádi, když se s námi o své nápady podělíte.
Velmi mě zaujala edukativní dokumentární série Po nás potopa nebude, aktuálně dostupná na ČT. V kontextu stále častějších epizod sucha bych ráda doporučila zejména díl s názvem věnovaný hospodaření s vodou. Nabízí nejen ucelený pohled na problém z pohledu krajiny a měst, ale také inspiraci, co může každý z nás udělat doma. Pokud máte svou zahradu, jedno ze základních nejúčinnějších opatření spočívá v instalaci nádrží na dešťovou vodu a její využívání pro zalévání, či eliminace travnatých ploch ve prospěch keřů a stromů – nejen že lépe zadržují vodu, ale zároveň vytvářejí stín, podporují příjemné mikroklima a lákají opylovače. V horkých dnech nezapomínejme ani na živočichy na zahradě a doplňujme jim misku s čerstvou vodou. Velké výzvy i příležitosti v oblasti hospodaření s vodou však stojí zejména před firmami a obcemi – ty by se měly zaměřit na efektivní nakládání se srážkovými vodami a na budování takzvané modrozelené infrastruktury pro zvýšení odolnosti vůči klimatické změně.
Znáte iniciativu Ukliďme Česko? Jedná se o velkou dobrovolnickou akci, která se koná na jaře a na podzim, kdy se uklízí krajina po celé republice. Letošní jarní akce proběhla v březnu, ale to bohužel neznamená, že už by v přírodě nebylo co uklízet. Na webu iniciativy se můžete zaregistrovat jako organizátor úklidu a na chvíli se zbavit všech odpadků, které potkáváte na svojí oblíbené procházce. Nebo se můžete zúčastnit některého z chystaných úklidů jako dobrovolník - datum a místo si vyberete na mapě. A pokud nejste fanoušek organizovaných věcí, dělejte to jako já a noste s sebou extra tašku nebo sáček na odpadky. U nás na vsi a v okolních lesích sbírám odpadky na denní bázi. Někdy nějaký přehlídnu a moje dvouletá dcerka mi hlásí: maminko, zase odpadek. Každopádně by mě zajímalo, kdo ještě dnes při vší té osvětě kolem hází odpadky volně po zemi? A proč to dělá? Samé otázky..
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik ve skutečnosti stojí výroba oblečení, které nosíte? A teď nemám na mysli fast fashion kousky typu Shein nebo Temu, ale kvalitní výrobky šité v České republice nebo v rámci EU.
Když jsem se po delší době vrátila k šití oblečení, znovu mi došlo, jak nákladný ten proces je. Ušila jsem jednoduché šaty – koupila jsem střih v časopisu Burda (150 Kč), kvalitní bavlněnou látku (1 500 Kč) a k tomu nitě a knoflíky (90 Kč). Jen materiál mě tak vyšel na 1 740 Kč. Příprava střihu a drobné úpravy mi zabraly dvě hodiny, samotné šití asi šest. Osm hodin práce celkem. Pokud vezmu jako orientační mzdu švadleny 230 Kč na hodinu, práce by stála 1 840 Kč. Výsledná nákladová cena tedy přesahuje 2 500 Kč. A to jsem začátečník – zkušená švadlena by to zvládla rychleji, ale i při polovičním čase by byla výsledná cena vysoká.
Pro dlouhodobě udržitelný zisk je navíc potřeba připočítat marži. U menších módních značek se obvykle pohybuje mezi 50–70 %, protože kromě výroby je třeba pokrýt i náklady na marketing, e-shop, provoz, balení, vrácené zboží a daně. To znamená, že šaty s výrobní cenou 2 500 Kč by se měly prodávat za 5 000 až 6 000 Kč. A přesně tady narážíme na hlavní důvod, proč se u nás vyrábí čím dál méně – a proč je fast fashion tak populární.
Lidé si často raději koupí deset levných kousků než jeden kvalitní, který lze opravit a nosit dlouhodobě. Jak to máte vy? Dáváte přednost rychlé módě, nebo si raději jednou za čas koupíte dražší, ale kvalitnější oblečení, u kterého znáte původ i složení?
Disclaimer: I já nakupuji v H&M nebo ZARA, ale na Temu ani Shein jsem zatím nenakupovala.
Nedávno jsem objevila aplikaci Too Good To Go a českou alternativu Nesnězeno, které pomáhají snižovat potravinový odpad. Fungují jednoduše, restaurace, kavárny nebo supermarkety nabízejí přes aplikaci tzv. „magické balíčky“ s neprodaným, ale stále kvalitním jídlem za výhodnější cenu. Vy si je objednáte, vyzvednete a… zachraňujete jídlo. Každý rok se vyhodí až 1/3 světové produkce potravin, což znamená obrovskou ztrátu zdrojů a zároveň přibližně 8–10 % globálních emisí skleníkových plynů. Plýtvání jídlem tak není jen etický a ekonomický problém, ale i environmentální. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že aplikace mají přínos pro všechny. Vy získáte jídlo za nižší cenu, podniky redukují ztráty z neprodaného a přilákají nové zákazníky a plýtvání zdroji se o něco sníží. Vyzkoušela jsem už několik podniků – objevila jsem nové kavárny i znovu navštívila ty, kam chodím pravidelně.
Každý zachráněný balíček je malý krok k větší udržitelnosti. A navíc to překvapení, co v něm najdete, je vlastně docela zábava. Zkusíte to taky?
Taky často posloucháte nahodilé podcasty na cestě do práce? Nedávno mě nadchnul rozhovor s arboristou Luborem Křížkem v podcastu Host Lucie Výborné. Lubor dělá opravdu úžasnou práci – například obnovuje vodu v krajině nebo přiláká ptáky tam, kde by jinak nebyli, tím, že jim doslova postaví hnízda. Znáte někoho jiného, kdo by stavěl reálná ptačí hnízda? Toto jsou projekty, které mají skutečný dopad. Ne teoretický, ale ten, který je vidět, cítit a slyšet. Nechte se sami inspirovat a poslechněte si Luborovo povídání, až budete mít volnou chvilku.
Nedávno jsem objevila nový podcast zaměřený na oblast udržitelnosti s názvem „Zdroje tu jsou“. Podcast nabízí hlubší vhled do problematiky a je určen spíše posluchačům, kteří se v tématu již orientují. Věnuje se celé řadě aktuálních a podnětných témat, jako je cirkulární ekonomika, inovace, společenská odpovědnost či samotné principy ESG. Mezi hosty, kteří v podcastu vystoupili, nechybí výrazné osobnosti jako Vladimír Špidla – bývalý premiér a eurokomisař, Tomáš Sedláček – ekonom a autor knihy Ekonomie dobra a zla, Soňa Klepek Jonášová – zakladatelka Institutu cirkulární ekonomiky, nebo Jan Krajhanzl – zakladatel Institutu 2050. Podcast je dostupný na platformách Spotify a YouTube.
V uplynulých měsících jsem se podílel na vzniku kurzu KlimaReady, který se nedávno spustil. Měl jsem na starosti několik kapitol zaměřených na to, jak změna klimatu ovlivňuje podnikání v České republice. Změna klimatu je téma, kterému je potřeba věnovat pozornost – a to především z pohledu adaptace. I když se změny projevují postupně, už dnes začínáme pociťovat jejich dopady, ať už jde o extrémy počasí, dostupnost vody nebo zvyšující se nároky na řízení rizik. Porozumět těmto dopadům je klíčové nejen pro předcházení škodám, ale i pro hledání příležitostí, jak firmu na budoucnost lépe připravit. Zároveň je důležité připomínat, že změna klimatu se netýká jen konkrétního podniku, ale společnosti jako celku – zaměstnanců, zákazníků, komunit, ve kterých firmy působí. Pokud chceme, aby firmy dlouhodobě prosperovaly, potřebují k tomu stabilní prostředí a fungující společnost – a právě to změna klimatu postupně ohrožuje.
Kurz je volně dostupný a věřím, že může být užitečným prvním krokem k lepšímu pochopení této komplexní výzvy.
