Vítejte v našem ESG “deep divu”, prvním ze série článků, ve kterých vyzdvihneme klíčové dopady a rizika hlavních sektorů podnikání na lidi a životní prostředí.
Pokud byste chtěli vědět víc o specifických ESG dopadech a rizicích ve vašem odvětví a o důležité nadcházející legislativě, která bude ovlivňovat organizace v této oblasti, kontaktujte nás. Vypracujeme vám přehlednou analýzu a projdeme s vámi klíčové oblasti ESG, na které by se vaše firma měla zaměřit.
Jaké jsou hlavní ESG dopady potravinářského a nápojového průmyslu?
Jen v EU zaměstnává potravinářský a nápojový průmysl přibližně 4,5 milionu lidí a vytváří obrat ve výši 1,1 bilionu eur. To z něj činí jedno z největších výrobních odvětví v EU. Není tedy divu, že toto sektor významně ovlivňuje lidi a životní prostředí, zejména prostřednictvím Scope 3, tj. skrze své hodnotové a dodavatelské řetězce.
Výrobci potravin a nápojů hrají klíčovou roli při zajišťování spravedlivého obchodu mezi národy a budoucím zabezpečení potravin proti dopadům změny klimatu. S nárůstem populace přijde i vyšší globální poptávky a rostoucího tlaku na omezené zdroje. Ve světě, kde 828 millionů lidí hladoví a třetina jídla určená na spotřebu se vyplýtvá, závisí zachování ekosystémů a budoucí blahobyt lidské populace především na strukturální přeměně potravinového systému směrem k udržitelnému a odolnému stavu.
Za posledních několik let tento sektor také zaznamenal posun spotřebitelské poptávky ke zdravějším variantám, veganské stravě a vzestup “wellness” trhu. S posunem spotřebitelské poptávky ke zdravějším variantám, rostoucímu důrazu na bezpečnost potravin a měnícímu se chování spotřebitelů musí výrobci nabízet produkty, které jsou zdravější, využívají více přírodních surovin z místních zdrojů a balí je s použitím udržitelného materiálu.
Hlavními oblastmi dopadu potravinářského a nápojového průmyslu jsou:
Emise skleníkových plynů
Emise skleníkových plynů vznikají zejména z živočišné výroby, používání syntetických hnojiv a skrze dodavatelský řetězec. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je potravinářský a zemědělský sektor zodpovědný za přibližně 25% celosvětových emisí skleníkových plynů. V případě nápojového průmyslu má kolosální uhlíkovou stopu samotný cukr.
Změny ve využívání půdy, ztráta biologické rozmanitosti
Změny ve využívání půdy, jako je odlesňování kvůli zemědělství a nadměrný rybolov, mohou vést ke ztrátě biologické rozmanitosti, ničení stanovišť a degradaci půdy. Světový fond na ochranu přírody (WWF) odhaduje, že přibližně 30 % světové rozlohy se využívá pro živočišnou výrobu, která je hlavní příčinou odlesňování a úbytku stanovišť. To má dopad na komunity, které v těchto oblastech žijí, a často dochází k jejich vysídlení.
Nedostatek vody
Toto odvětví je při výrobě a zpracování potravin a nápojů do značné míry závislé na vodě. Podle OSN je k výrobě jednoho litru limonády zapotřebí 350 litrů vody, a to od pěstování potřebných surovin až po balení. Pro srovnání, na výrobu jednoho litru piva je potřeba 155 litrů vody. Více než 70 % světových zásob sladké vody se využívá v zemědělství.
Odpad z obalů
Odhaduje se, že na celém světě se ročně spotřebuje přibližně 500 miliard plastových lahví, z nichž se recykluje méně než 50%. Podle každoročního auditu Break Free from Plastic jsou značky potravinářského a nápojového průmyslu největšími znečišťovateli životního prostředí plasty. Celkově se zvyšuje používání primárních plastových obalů, zatímco podíl opakovaně použitelných plastových obalů zůstává v nápojovém a potravinářském průmyslu stejný.
Dopad na veřejné zdraví
Vzniká prostřednictvím výroby a propagace nezdravých potravin, nápojů a používání umělých přísad. Studie zveřejněná v časopise Lancet zjistila, že nezdravá strava je celosvětově zodpovědná za více úmrtí než užívání tabáku. S tím souvisí i bezpečnost potravin, například kontaminace, používání škodlivých chemických látek a přídatných látek a nedostatečná sledovatelnost.
Práva pracovníků
Potravinářský a nápojový průmysl je kritizován za vykořisťování pracovníků, dětskou práci a špatné pracovní podmínky, např. nízké mzdy, žádný dohled, porušování lidských práv, zejména v rozvojových zemích. Sedmdesát procent dětské práce je soustředěno v odvětví zemědělství.
Dodavatelský řetězec
nekalé obchodní praktiky, jako je určování cen, monopoly a dumping, mohou poškozovat malé zemědělce a výrobce v dodavatelském řetězci.
Plýtvání potravinami
FAO odhaduje, že přibližně jedna třetina potravin vyprodukovaných pro lidskou spotřebu se celosvětově ztratí nebo vyplýtvá, což má významný dopad na životní prostředí, potravinovou bezpečnost a zdraví. Organizace spojených národů odhaduje, že do roku 2050 dosáhne světová populace 9,7 miliardy lidí a produkce potravin se bude muset zvýšit o 60 %, aby se tato rostoucí populace uživila. To bude znamenat značný tlak na půdu, vodu a další zdroje.
Greenwashing
Greenwashing znamená uvádění nepravdivých nebo zavádějících tvrzení o přínosech výrobku pro životní prostředí. To může zahrnovat tvrzení, že výrobek je ekologický / bio / biologicky odbouratelný / 100% recyklovatelný / přírodní / udržitelný / ekologický atd., i když nesplňuje normy nebo předpisy pro tyto pojmy.