2023-10-27 11:00

Friday Flavours #6

Pravidelně vám odborníci z našeho týmu přinášejí výběr doporučení a postřehů týkajících se environmentální a společenské odpovědnosti. Ať už se jedná o lákavou knihu, zajímavý článek, projekt podporující skvělou věc nebo užitečný nástroj, podělíme se s vámi o naše myšlenky a proč je pro nás toto konkrétní téma důležité.

Dejte nám vědět, co si o našich tipech myslíte, případně co byste nám sami doporučili - budeme rádi, když se s námi o své nápady podělíte.

Jana:
"LinkedIn stránka Carlose Terola je zdrojem podnětných komentářů a praktických zdrojů pro každého, kdo usiluje o smysluplnou změnu v oblasti životního prostředí a sociálního dopadu. Jeho obsah zahrnuje širokou škálu nástrojů a vzdělávacích materiálů určených k podpoře a informovanosti - od aplikací, které vám pomohou zachránit planetu (já už léta používám Happy Cow), až po kurzy, které můžete absolvovat, abyste se stali tvůrci změn. Pro ty z vás, kteří hledají další inspirativní hybatele myšlení, mrkněte na Top 20 Changemakers to Watch. Musím také zmínit Claudii Goldinovou, třetí ženu, která získala Nobelovu cenu za ekonomii. Díky svému rozsáhlému výzkumu odhalila, že uzavírání rozdílů v odměňování žen a mužů je nekonzistentní, souvisí s historickými změnami společenských norem a očekáváními žen ohledně jejich kariéry a domácí role a že pramení především z vlivu mateřství na kariéru žen."

Jenny:
"Postupně se prokousávám knihou Václava Smila Jak svět doopravdy funguje. Pro ty, kdo to nevědí, Smil je původem český odborník na energetiku a vědec, který je nyní emeritním profesorem v Kanadě a který se stal světovou autoritou v oblasti energetické transformace. Je proslulým (a kontroverzním) kritikem strategií "net zero-by-2050" a domnívá se, že jejich realizace je nereálná a nepravděpodobná. Podle jeho slov zajišťovala fosilní paliva v roce 2000 86 % naší energie, nicméně dnes je to stále 83 % - navzdory veškerému úsilí se za 20 let jedná o nepatrné zlepšení. Jeho kniha je hutnou četbou a já jsem teprve na začátku, je to však skvělý pohled na to, jak moc jsou fosilní paliva integrována do naprosto všech částí moderního způsobu života. Zejména pak do toho, co autor nazývá "čtyřmi pilíři moderní civilizace" - beton, ocel, čpavek a plast -, které se na emisích skleníkových plynů podílejí ze 25 %. Zbavit se závislosti na fosilních palivech bude dlouhý a nesmírně obtížný úkol, ale již nyní můžeme zaměřit své úsilí na mnoho malých - a relativně snadných - kroků, které přinesou obrovské úspory, jako je lepší izolace budov, zřeknutí se automobilů SUV a přechod od výroby elektřiny spalováním uhlí na zemní plyn. Doporučuji Smilův článek, který poskytuje kvalitní přehled jeho myšlenek."

Martina R:
"Udržitelnost jako viník za selhání firem. V letošním roce probíhalo velké propouštění ve velkých amerických technologických firmách (např. Amazon nebo Salesforce), které dohromady propustily přes 200 000 pracovníků, CEO Danone Emmanuel Faber byl sesazen ze své role v roce 2021. Média se rychle uchýlila k závěrům, že selhání těchto firem (nebo jejich vedení) je následkem jejich přílišného zaměření na udržitelnost na úkor zisku. Andrew Winston v tomto článku poukazuje na skutečnost, že firmy selhávají běžně a že za jejich selhání může celá škála faktorů a ve většině případů je těžké prokázat vinu jedné strategické aktivity. Ve skutečnosti je načase, abychom udržitelnost přestat vnímat jako něco speciálního, ale přijmout aktivity s ní spojené jako běžnou součást vedení byznysu vedle HR, marketingu, R&D nebo bezpečnosti. Společnosti rostou i selhávají díky výkonu v řadě různých oblastí. Udržitelnost je další oblast, která může byznys povznést i mu ublížit, pokud není dělaná dobře.
Já bych k tomu dodala, že firmy v Evropě se nyní hrozí nárustu povinností v oblasti udržitelnosti, nicméně mapování dopadů firem v rámci udržitelnosti je základní aktivita nutná pro její přežití. Jak by dokázala fungovat firma, která se nevěnuje HR nebo neinvestuje do vývoje? Jak bude fungovat firma, která neví, jakým způsobem poškozuje životní prostředí nebo lidská práva? Udržitelnost brzy bude standardem a nevědomost už nebude omluva."

Lenka:

"Nedávno jsem se zúčastnila veřejného semináře - Climate Fresk. Jedná se o interaktivní výukový nástroj, jehož cílem je vysvětlit původ klimatické změny. Každý už pravděpodobně slyšel o emisích skleníkových plynů a o tom, že škodí životnímu prostředí, nicméně faktorů, které ovlivňují klima, je mnohem více. I když bych ho nenazvala hrou, jak Climate Fresk někteří popisují, je to poučná pomůcka pro ty, kteří se v tomto tématu cítí ztraceni. Fakta prezentovaná v rámci Climate Fresk pocházejí ze zpráv IPCC, a tak se tříhodinový workshop striktně drží vědeckých poznatků. Osobně bych ocenila větší prostor pro diskusi o klimatických řešeních a o jednotlivých klíčových aktérech v tomto problému. Společnosti, které využívají Climate Fresk jako součást firemních školení o udržitelnosti, by si proto neměly myslet, že tato jednorázová aktivita je pro vzdělávání zaměstnanců dostačující. Pochopení příčin a dopadů lidské činnosti na klima musí být spojeno s dalšími debatami zahrnujícími interdisciplinaritu při hledání potřebných opatření tak, aby mělo takové vzdělávání opravdu smysl."

Eva:
"V září schválila Evropská komise revizi Národního plánu obnovy. To je bezpochyby skvělá zpráva, jelikož tento finanční instrument je důležitým nástrojem pro energetickou transformací Česka. Plán počítá např. s investicemi do energetických úspor a využívání obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách, v domácnostech a ve firmách. O dotace mohou žádat i firmy."

Martina P:
"V současnosti jsem se začala zaobírat tématem cirkulárního oblečení a cirkularity textilu. Začalo to objevením českého startupu Nilmore, první značky cirkulárního oblečení na světě, který představil textilní materiál s vůbec nejnižšími environmentálními dopady, ale zároveň šíří osvětu z oblasti možných budoucích recyklačních daní nebo zákonných povinností, které bude výrobce textilu nutit postarat se o recyklaci (stejně jako je tomu již v oblasti elektrospotřebičů).
V rámci pilotního projektu No neke store mě dále zaujala studie Jak se staví Češi k nakupování a prodeji věcí z druhé ruky . Dozvíte se, že 200 tisíc tun odpadu z textilu se v ČR posílá na skládky a do spaloven, ale také, že 63 % lidí nakupuje z druhé ruky, aby zamezilo plýtvání a nadbytečné produkci. Skoro 1/3 Čechů však motivuje i ekologický aspekt. Otázku ekologie, zamezení plýtvání a vyhazování věcí nejvíce řeší zákazníci ve věkové kategorii od 19 do 24 let.
Díky těmto počinům se snad brzy bude více lidí dozvídat, že vyrábět stále nové věci je neudržitelné a že je potřeba současnou nadprodukci zpomalit. Stačí si vzpomenout, jak jsme několik desítek let zpět své věci zcela běžně opravovali, vyměňovali, sdíleli a lépe se o ně starali."

Vojta:
"Tento měsíc se objevily nové standardy a doporučení pro monitoring a management biodiversity ve strategii firem. Kromě Finance and Biodiverstiy Foundation, která publikovala návod na to, jak přistupovat k odlišnostem a synergiím mezi klimatickou změnou a ochranou klimatu pro finanční instituce, byl také zveřejněn nový standard od TCFD (Task Force on Climate-Related Financial Disclosures) pod názvem TNFD (The Taskforce on Nature-related Financial Disclosures), který firmám dává rámec, jak reportovat svou firemní závislost a rizika na přírodě. Tyto reporty nabízejí první více konceptualizované metodologie toho, jak přistupovat k tomuto složitému a zatím poměrně abstraktnímu tématu pro firmy. Mezi konkrétnější nástroje potom patří nástroj "účetnictví přírodního kapitálu" od společnosti SCIRO. Praktické využívání těchto nástrojů však vyžaduje jistou míru interní expertízy ve firmách a úvodní screening jejich závislosti na přírodních zdrojích, což je téma, které je pro firmy stále velice nové. To ukazuje například i nově vydaný průzkum od společnosti Capgemini, která v průzkumu mezi více jak 1800 manažery ve 12 zemích zjistila, že pouze 24% firem vůbec analyzovalo rizika biodiverzity a zahrnula je do svých strategií."

Bára:
"Během mateřské a rodičovské dovolené pracuje jen 45 % těch žen, které mají o práci zájem (98 % primárních pečujících osob o malé děti jsou v ČR ženy). Zbylé nadpoloviční většině to není umožněno. To vyplývá z aktuálního reportu platformy MUMDOO a společnosti Deloitte o flexibilitě práce, založeném na datech od více než 1100 respondentek. Participovat na pracovním trhu chtějí především kvůli vlastní psychické pohodě, pocitu seberealizace a následně pak kvůli financím. Osobně můžu potvrdit, že je nesmírně osvěžující vrátit se alespoň na pár hodin týdně ke svému starému já a nemít strach, že na několik let vypadnu ze svého oboru. Co ženám návrat do práce komplikuje? Především je to nízká nabídka částečných a flexibilních úvazků, ve spojení s malou dostupností možností hlídání dětí. Výsledná situace neprospívá nikomu – firmy, neustále hledající pracovní sílu, se ochuzují o lidský kapitál a stát přichází o významný ekonomický potenciál. O gender pay gapu nemluvě. Report nabízí možná řešení a doporučení jak pro ženy, tak pro firmy a veřejnou správu."

Friday Flavours