Evropské klimatické závazky - zelená dohoda a taxonomie EU
Pařížská dohoda, podepsaná v roce 2016, má za cíl omezit globální růst teplot pod 2°C, nejlépe pak pod 1,5°C, aby zabránila nejhorším dopadům klimatické změny. Evropská unie navazuje na tento závazek. Chce snížit své emise o 55 % do roku 2030 (v porovnání s rokem 1990) a sestavila tzv. Zelenou dohodu, kterou nyní doplňuje novou sadou regulací, aby došla svým stanoveným závazkům. Níže naleznete základní přehled o tom, k čemu se zavazuje Zelená dohoda a jakým způsobem ji doplňuje Taxonomie EU.
Zelená dohoda (European Green Deal)
Dohoda Evropské unie si klade za cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050 a transformovat evropskou ekonomiku v dlouhodobě udržitelnou. Toto dokáže díky růstu, který nebude závislý na zvyšování využívání přírodních zdrojů. Změna by měla být příležitostí pro všechny a měla by být spravedlivá a inkluzivní. Evropský kontinent by se tak měl stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Cíl klimatické neutrality byl také letos podpořen tzv. klimatickým zákonem.
Zatímco Evropa dokázala v posledních dekádách snižovat své emise, její závislost na přírodních zdrojích je na předních světových příčkách. Tento úkol bude vyžadovat jak technologické pokroky, tak přeměnu životních stylů, komunit a společností.
Dohoda svým vznikem vytvoří příležitosti pro pracovní pozice především v oblasti inovací a investic, sníží emise, vytvoří další pracovní pozice a podpoří růst, bude řešit energetickou chudobu, sníží externí závislost na energii a zlepší zdraví a blahobyt všech obyvatel.
Taxonomie EU
Taxonomie EU je klasifikační systém, který převádí evropské klimatické závazky do specifických ekonomických aktivit. Je součástí Akčního plánu EU pro financování udržitelného růstu a má za úkol plnit cíle Zelené dohody.
Nastavuje transparentní systém, který pomáhá investorům, firmám a politikům vyhodnotit udržitelnost jednotlivých ekonomických aktivit.
Měl by pomoci:
ochránit soukromé investory před greenwashingem,
firmám najít cestu k udržitelnosti a
celkově zajistit snadnější tok investic směrem k udržitelnosti.
Taxonomie zavádí 6 závazků v oblasti životního prostředí:
Zmírnění dopadů klimatické změny.
Adaptace na klimatickou změnu.
Udržitelné využití a ochrana vody a mořských zdrojů.
Přechod k oběhovému hospodářství (cirkulární ekonomice).
Ochrana a kontrola znečištění.
Ochrana a obnovení ekosystémů a biodiverzity.
Taxonomie určuje seznam všech udržitelných ekonomických aktivit a jejich hodnocení podle technických screeningových kritérií, které pomáhají plnit těchto 6 závazků. V červnu roku 2021 byl schválen „Climate Delegated Act“, který specifikuje ekonomické aktivity v oblasti zmírnění dopadů a adaptace na klimatickou změnu. „Environmental Delegated Act“, který bude specifikovat aktivity ve zbývajících 4 oblastech, bude zaveden později.
Transparentnost firem v nefinančních informacích (článek 8)
Pozornost veřejnosti si vyžádal tzv. článek 8 taxonomie. Článek specifikuje, jakým způsobem budou muset firmy zveřejňovat informace o svých aktivitách v souladu s požadavky taxonomie. Všechny nefinanční subjekty, které budou povinny reportovat svá data o udržitelnosti, budou muset také zveřejňovat jak a do jaké míry jsou ekonomické aktivity dané firmy klasifikované jako environmentálně udržitelné. Konkrétně budou muset zveřejnit:
podíl obratu z produktů nebo služeb, který je vázán na udržitelné ekonomické aktivity a
podíly svých kapitálových a provozních nákladů, které jsou spojeny s udržitelnými ekonomickými aktivitami.
Tyto informace budou muset být doplněny o rozčlenění hlavních KPIs založených na konkrétních ekonomických aktivitách a dosažených cílech udržitelnosti.
Specifické podmínky jsou nastaveny pro finanční subjekty. V plánu je postupné zavádění platnosti tohoto článku. První vlna vykazování vstoupí v platnost od 1. ledna 2022.
Nynější rozsah taxonomie EU pokrývá dopady na životní prostředí, které bylo nutno identifikovat co nejdříve, aby se navázalo na závazky Pařížské dohody. V budoucnu se očekává rozšíření o oblasti sociální a governance.
Implikace
Taxonomie poskytuje jasný evropský rámec závazků v oblasti environmentální udržitelnosti a tak konečně nahradí nedokonalý systém různých dobrovolných iniciativ. Očekává se, že jeho legislativní zasazení poskytne také „apetit“ investorů činit reálné kroky v této oblasti – tím, že budou mít ujištění o tom, zda a do jaké míry jsou jejich aktivity opravdu udržitelné.