Vítá se změna jména, která zdůrazňuje, že udržitelnost je součástí finančních témat a měla by jí tedy být přikládána stejná důležitost jako finančním tématům. Nový návrh směrnice umožní lepší tok informací o udržitelnosti v korporátním světě. Reportování tak bude především konzistentní, aby finanční firmy, investoři i široká veřejnost mohli pracovat se spolehlivějšími a lépe srovnatelnými daty o udržitelnosti.
Jaké jsou tedy očekávané nové podmínky?
- Nově jsou zahrnuty všechny velké společnosti (splňující alespoň 2 z těchto 3 kritérií: čistý obrat min. 40 mil. EUR, více než 250 zaměstnanci, aktiva v rozvaze vyšší než 20 mil. EUR) a všechny veřejně obchodované společnosti (mimo veřejně obchodované mikro společnosti).
- Zadává reportování „dvojité významnosti“ (double materiality), což znamená vykazování toho, jakým způsobem témata udržitelnosti ovlivňují danou firmu a její finanční hodnotu (dovnitř), ale také, jakým způsobem firma ovlivňuje společnost a životní prostředí (navenek).
- Společnosti budou muset reportovat podle nových evropských standardů (EU sustainability reporting standards), které nyní sestavuje Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG). Firmy už tak nebudou muset váhat, který rámec nebo normu pro reportování zvolit.
- Audit – informace o udržitelnosti budou podléhat ověření. Dočasně bude nutná pouze prověrka, která zajišťuje nižší úroveň ověření než audit finančních informací. Očekává se však, že tento rozdíl by se měl v budoucnu zrušit.
- Firmy budou muset vydávat informace o udržitelnosti v jednotné výroční zprávě a tato zpráva bude ve strojově čitelném formátu, aby se mohla zařadit do evropské databáze (European single access point database). Tento proces napomůže vyšší transparentnosti a usnadní srovnávání (benchmarking) a analýzu těchto dat.
- Očekává se, že společnosti budou poprvé vykazovat data v roce 2024 ve zprávách za rok 2023.
- Veřejně obchodované SMEs (malé a střední podniky) budou mít 3 roky navíc, než se budou muset zapojit.
Mohlo by se zdát, že je zatím spousta času, ale příprava může být náročná. Firmy by tedy měly začít s přípravou na tento druh reportování co nejdříve, ideálně v polovině roku 2022, kdy budou předloženy první návrhy standardů pro tyto zprávy.
Firmy budou muset:
- zvážit jakým způsobem identifikují a sbírají data týkající se udržitelnosti,
- jak řídí rizika plynoucí z životního prostředí, řízení společnosti a sociální rizika (ESG), nastavují cíle a měřitelné indikátory,
- poskytovat informace, které hodnotí uplynulé období, ale také informace o budoucích plánech a strategiích,
- promýšlet krátkodobé, střednědobé ale i dlouhodobé plánování,
- zahrnout jak kvalitativní, tak kvantitativní informace,
- reportovat s ohledem na celý hodnotový řetězec.
Budou muset také vyhodnotit aktuálnost všech těchto postupů. Pokud firmy zatím tyto aktivity nevykonávaly, bude vhodné vše připravit co nejdříve.
Srozumitelná data o udržitelnosti budou rozhodujícím faktorem při získávání zakázek, klientů ale i dotací a úvěrů. Nepřipravenost nechá firmy bez možnosti získat cizí zdroje pro svůj byznys. Reportování v souladu s CSRD bude klíčové pro všechny firmy, které si budou chtít zajistit konkurenceschopnost a kapitál pro své dlouhodobé fungování na trhu.
Jak směrnice zapadá do širšího kontextu?
Směrnice navazuje na snahu Evropské unie směřovat ke klimaticky neutrální ekonomice. Podporuje Zelenou dohodu (European Green Deal) a je součástí Akčního plánu EU pro udržitelné finance, který pomáhá vést soukromé investice směrem k udržitelným firemním praktikám a plnit závazky Zelené dohody. Zelená dohoda pak odpovídá na požadavky plynoucí z Pařížské dohody o změně klimatu a Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (plnění 17 Cílů udržitelného rozvoje – SDGs).
Úspěšná implementace CSRD a schopnost firem podávat srozumitelné informace o udržitelnosti bude tedy podmínkou pro plnění Akčního plánu EU pro udržitelné finance, Zelené dohody i samotné Pařížské dohody.
Pařížská dohoda -> Zelená dohoda -> Udržitelné finance -> Směrnice o reportingu o udržitelnosti (CSRD)