Vše, co potřebujete vědět o CSRD a ESRS: Průvodce ESG reportingem pro české firmy

Shrnutí

• Nová evropská směrnice CSRD nahrazuje starší pravidla NFRD a výrazně rozšiřuje okruh firem, které musí vykazovat své ESG dopady.
• K podávání těchto zpráv slouží jednotné evropské standardy ESRS.
• Vedle velkých korporací se nová pravidla dotknou i menších firem, a to buď přímo, nebo zprostředkovaně přes dodavatelské řetězce a požadavky bank.

Co je směrnice CSRD a standardy ESRS?

Vstupujeme do éry, kdy finanční výkazy samy o sobě nestačí k posouzení celkové hodnoty a rizikovosti firmy. Evropská unie zavádí transparentní pravidla pro výkaznictví udržitelnosti.

Vysvětlení klíčových zkratek:

CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive): Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti. Určuje, které firmy a od kdy musí povinně zveřejňovat informace o svém vlivu na životní prostředí a společnost.

NFRD (Non-Financial Reporting Directive): Původní (starší) evropská směrnice o nefinančním reportingu, kterou nyní CSRD nahrazuje a výrazně rozšiřuje.

ESRS (European Sustainability Reporting Standards): Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti. Jde o konkrétní pravidla a metodiku, jak přesně mají firmy informace v rámci CSRD vykazovat.

ESG (Environmental, Social, Governance): Tři hlavní pilíře udržitelnosti – životní prostředí (E), sociální otázky a zaměstnanci (S) a řízení firmy (G).

LSME a VSME: Standardy navržené pro malé a střední podniky. LSME platí pro kótované MŠP, zatímco VSME je dobrovolný standard pro ostatní menší firmy.

Koho se CSRD týká a jaký je harmonogram?

Směrnice CSRD se dotkne podstatně většího počtu společností než předchozí úprava. Týká se jak velkých podniků, tak postupně i menších subjektů.

Přehled kategorií firem a harmonogramu:

Subjekty veřejného zájmu (velké firmy podléhající původně NFRD)

• Kritéria: Velké subjekty veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci (včetně mateřských společností velkých skupin).
• Odkdy platí povinnost: Od roku 2024 (první reporty se vydávají v roce 2025).
• Aplikovatelný standard: Plné ESRS.

Velké společnosti a velké skupiny

• Kritéria: Společnosti (soukromé i veřejné), které překročí alespoň 2 ze 3 kritérií: obrat > 40 mil. EUR, aktiva > 20 mil. EUR, průměrný počet zaměstnanců > 250.
• Odkdy platí povinnost: Od roku 2025 (první reporty se vydávají v roce 2026).
• Aplikovatelný standard: Plné ESRS.

Kótované malé a střední podniky (SMEs)

• Kritéria: MŠP obchodované na regulovaném trhu EU plnící alespoň 2 ze 3 kritérií (obrat 700 tis. až 40 mil. EUR, aktiva 350 tis. až 20 mil. EUR, 10–250 zaměstnanců). Zahrnuje i malé nekomplexní úvěrové instituce a kapitálové pojišťovny.
• Odkdy platí povinnost: Od roku 2026 (reporty v roce 2027) s možným opt-out odkladem o 2 roky do roku 2028.
• Aplikovatelný standard: Standard pro kótované MŠP (LSME).

Mimoevropské společnosti s aktivitami v EU

• Kritéria: Dceřiné společnosti nebo pobočky firem ze třetích zemí s obratem v EU > 150 mil. EUR za poslední 2 roky a velkou/kótovanou dceřinou společností nebo pobočkou s obratem > 40 mil. EUR.
• Odkdy platí povinnost: Od roku 2028 (první reporty v roce 2029).
• Aplikovatelný standard: Zvláštní ESRS pro firmy ze třetích zemí.

Nekótované malé a střední podniky a obchodní partneři

• Kritéria: Společnosti mimo přímý povinný rozsah CSRD.
• Odkdy platí povinnost: Dobrovolně, nebo dle požadavků svých obchodních partnerů (odběratelé, banky, investoři, státní orgány).
• Aplikovatelný standard: Dobrovolný modulární standard VSME.

Co jsou standardy ESRS?

Standardy byly vyvinuty tak, aby byly v souladu s evropskou Zelenou dohodou a Taxonomií, stejně jako s globálním rámcem Global Reporting Initiative (GRI), který je nejpoužívanějším mezinárodním standardem pro ESG reportování.

V současné době jsou ESRS tvořeny 12 dokumenty, které pokrývají témata uvedená v tabulce níže. V rámci balíčku Omnibus se očekává, že tato struktura projde změnami a pravděpodobně bude zjednodušena nebo zredukována.

2 dokumentů spadajících do ESRS (verze z roku 2023)

Níže odpovídáme na některé často kladené otázky týkající se ESRS.

Co to je dvojitá materialita a je povinná?

Dvojí materialita je poměrně nový přístup k určování významnosti, který byl zaveden jako nedílná součást standardů ESRS. V současné době je povinnou součástí reportování podle ESRS a vyžaduje, aby společnosti zohledňovaly jak „outside-in“ dopad vnějších událostí nebo okolností na společnost („finanční materialita“), tak „inside-out“ dopad společnosti na okolní svět („dopadová materialita“). Dvojí materialita je podle ESRS základním pilířem ESG reportování a strategického přístupu. V procesu analýzy dvojí materiality (také známé jako double materiality assessment nebo DMA) společnost zjistí, o kterých tématech má ve své ESG zprávě informovat a která témata by měla upřednostnit ve své strategii
.

Vizuální pojetí dvojité materiality

Jak funguje dvojí materialita v praxi?

Principy standardu ESRS 1 stanovují, že firma musí zkoumat udržitelnost ze dvou úhlů pohledu – z hlediska dopadu na okolí a z hlediska finančních dopadů na firmu samotnou. Obě tyto dimenze jsou úzce propojené.

1. Materialita dopadu („Uvnitř ➔ Ven“)

Představuje vliv, který má vaše firma na lidi a životní prostředí (pozitivní i negativní, skutečný i potenciální).

• Co sem patří: Všechny dopady způsobené přímo vaší činností, ale i dopady napříč celým dodavatelským a odběratelským řetězcem (např. u vašich dodavatelů, partnerů či při používání vašich produktů), bez ohledu na to, zda máte s daným článkem řetězce přímou smlouvu.
• Časový horizont: Posuzuje se vliv v krátkodobém, střednědobém i dlouhodobém horizontu.

2. Finanční materialita („Vně ➔ Dovnitř“)

Představuje vliv, který mají otázky udržitelnosti na finanční zdraví a fungování vaší firmy.

• Co sem patří: Jakákoli rizika nebo příležitosti spojené s ESG, které mohou v krátkém, středním či dlouhém období ovlivnit vaše příjmy, výdaje, cash-flow, přístup k úvěrům, hodnotu majetku či celkovou stabilitu podniku.

Jak obě složky spolu souvisí?

• Výchozím bodem je vždy posouzení dopadů na okolí.
• Jakýkoliv dopad, který firma způsobí (např. znečištění vody nebo nedodržování lidských práv u dodavatele), může být finančně významný hned od začátku, nebo se jím stát časem – například ve chvíli, kdy přijdou pokuty, zvýší se ceny vstupů, nebo firma ztratí zákazníky a investory.
• Důležité pravidlo: Pokud má jakýkoliv jev významný dopad na lidi nebo přírodu, musí být v reportu uveden, i kdyby pro firmu nepředstavoval vůbec žádné finanční riziko ani zisk.

Jak má moje společnost provést posouzení materiality podle ESRS?

EFRAG připravil samostatný podrobný dokument s názvem Implementační pokyny 1: Hodnocení materiality, který poskytuje krok za krokem návod, jak provést hodnocení dvojí materiality (DMA).

Jednotlivé kroky pro posouzení materiality podle ESRS zahrnují:

1. Zmapování kontextu obchodních činností společnosti, obchodních vztahů a zúčastněných stran.
2. Zvážení relevance seznamu témat, podtémat a pod-podtémat obsažených v tematických ESRS pro vaši společnost (úplný seznam viz ESRS 1, AR 16).
3. Prozkoumání dalších zdrojů, včetně sektorových standardů od organizací jako GRI nebo SASB, k identifikaci dopadů, rizik a příležitostí, které jsou známé ve vašem odvětví.
4. Zapojení interních i externích zúčastněných stran za účelem identifikace a posouzení závažnosti a pravděpodobnosti specifických dopadů, rizik a příležitostí pro vaši společnost.
5. Hodnocení dopadů, rizik a příležitostí podle kritérií stanovených ESRS:
6. U dopadů je hodnocení založeno na závažnosti a pravděpodobnosti, přičemž závažnost je tvořena třemi proměnnými: a) rozsah (jak závažné), b) rozšíření (jak rozšířené) a c) nenapravitelnost (jak obtížné napravit).
7. U rizik a příležitostí je hodnocení založeno na velikosti a pravděpodobnosti výskytu.
8. Stanovení prahu významnosti, nad kterým se dopad, riziko nebo příležitost stává pro společnost významným.
9. Ověření konečného seznamu významných dopadů, rizik a příležitostí s nejvyšším vedením společnosti a v případě zájmu i s klíčovými externími zúčastněnými stranami.

Posouzení materiality je poměrně složitý proces, který vyžaduje značnou časovou investici. Můžeme vám pomoci s vedením dialogu se zainteresovanými stranami, srovnáním v rámci odvětví, hodnocením materiality a stanovením prioritních témat.

Často kladené otázky (FAQ)

1. Je zveřejnění ESRS indikátorů povinné pro všechny oblasti?

Ne zcela. Povinná pro všechny firmy jsou pouze obecná zveřejnění ze standardu ESRS 2 (informace o řízení udržitelnosti, náležité péči a procesu hodnocení materiality).
Zveřejnění tematických standardů je povinné pouze v případě, že dané téma vyšlo jako významné v rámci hodnocení dvojí materiality (DMA) a požadavek obsahuje slovo „musí“ (shall). Požadavky obsahující slovo „může“ (may) jsou dobrovolné.

• Výjimka: Pokud společnost vyhodnotí, že téma změny klimatu pro ni není významné, musí toto rozhodnutí výslovně odůvodnit. U ostatních témat toto odůvodnění povinné není.

2. Je vytvoření plánu dekarbonizace povinné?

Ano. Zveřejňování emisí skleníkových plynů (Scope 1, 2 a 3) a přechodného plánu pro zmírnění dopadů změny klimatu (Climate Transition Plan) patří mezi hlavní požadavky v kapitole ESRS E1 Změna klimatu.
Kapitola ESRS E1 dále vyžaduje zveřejnění:

• Propojení klimatu se strategiemi a motivačními systémy odměňování;
• Odolnosti obchodního modelu a procesů identifikace rizik a příležitostí;
• Klimatických politik, cílů, akčních plánů a potřebných zdrojů;
• Spotřeby a skladby energií a celkových emisí skleníkových plynů (Scope 1, 2 a 3);
• Interního stanovení ceny uhlíku a projektů odstraňování emisí financovaných přes uhlíkové kredity;
• Potenciálních finančních dopadů fyzických rizik, rizik přechodu a příležitostí.

3. Jakou metodiku mají firmy používat pro měření emisí skleníkových plynů (GHG)?

ESRS doporučuje využít zavedené mezinárodní standardy, zejména:

• GHG Protocol (Corporate Standard, verze 2004 nebo nejnovější);
• GRI 305 (verze 2016);
• ISO 14064-1:2018 (pokud již firma tuto normu používá, musí dodržovat její hranice a požadavky, např. pro vykazování emisí v Scope 2).

4. Jaké konkrétní ukazatele diverzity ESRS vyžaduje?

Ukazatele diverzity spadají pod kapitolu ESRS S1 Vlastní pracovní síla a zahrnují:

• Rozložení pohlaví ve vrcholovém managementu (početní i procentuální);
• Věkovou strukturu zaměstnanců (do 30 let, 30–50 let, nad 50 let);
• Rozdíl v odměňování žen a mužů (gender pay gap) a poměr odměny nejlépe placeného zaměstnance k mediánu všech odměn;
• Procentuální podíl osob se zdravotním postižením;
• Nárok na rodinnou dovolenou a míru jejího skutečného využívání.

5. V jakém formátu a struktuře musí být zpráva podle CSRD připravena?

Zpráva musí být strukturována do 4 základních sekcí:

1. Obecné informace (ESRS 2)
2. Environmentální informace (ESRS E1–E5)
3. Sociální informace (ESRS S1–S4)
4. Informace o řízení a správě (ESRS G1)

Zprávy by měly být podle původního návrhu zveřejněny v elektronickém, strojově čitelném formátu s označeními XBRL (konečná podoba tohoto požadavku závisí na schválení úprav balíčku EU Omnibus).

6. Podléhá ESG zpráva povinnému auditu třetí stranou?

Ano. ESRS vyžaduje nezávislé ověření (audit) třetí stranou k zajištění spolehlivosti a kvality dat, podobně jako u finančních výkazů. Audit mohou provádět auditoři nebo specializované ověřovací orgány.
(Poznámka: Původní požadavek na přechod z omezené záruky na přiměřenou záruku navrhují úpravy v balíčku EU Omnibus zjednodušit a ponechat pouze omezenou záruku.)

7. Musí se data za celý hodnotový řetězec vykazovat hned od prvního roku?

Ne. Vzhledem k náročnosti sběru dat z celého dodavatelsko-odběratelského řetězce mají firmy k dispozici přechodné období: v prvních 3 letech mohou indikátory za hodnotový řetězec vynechat. Po uplynutí této doby bude reportování celého hodnotového řetězce vyžadováno plně.

Máte další dotazy k přípravě zprávy v souladu s ESRS? Kontaktujte nás ještě dnes!