V České republice drtivá většina regulace z oblasti ESG (environmental, social, governance) pochází z Evropské unie. Na úrovni českého státu zatím není aktivní snaha téma udržitelnosti vzít za vlastní a učinit jej prioritou, a proto pokud nechceme, aby nám ujel vlak, měli bychom naše ambice zvýšit a začít vnímat udržitelnost jako příležitost. Co tedy definuje český přístup k ESG a jak si ve skutečnosti stojíme na poli udržitelnosti? To i mnohem více se dozvíte v tomto článku.
Mezinárodní závazky a Agenda 2030
Česká pozice k ESG a společenské odpovědnosti firem (CSR) vychází z konceptu trvale udržitelného rozvoje. V současné chvíli je nejvýznamnějším rámcem společný rozvojový program všech států světa, tzv. Agenda 2030, přijatá v roce 2015 na následujících 15 let. Jeho klíčovou součástí je 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Ty se zaměřují například na vymýcení chudoby a hladu, podporu rovnosti, zajištění prosperity a ochranu klimatu a životního prostředí.
Česká republika na základě této iniciativy přijala v roce 2017 dokument s názvem Strategický rámec Česká republika 2030 („ČR 2030“), jež do domácího prostředí přenáší těchto 17 Cílů udržitelného rozvoje. Tento materiál nastavuje cíle, kterých by Česko mělo dosáhnout v těchto šesti klíčových oblastech:
- Lidé a společnost
- Hospodářský model
- Odolné ekosystémy
- Obce a regiony
- Globální rozvoj
- Dobré vládnutí
Součástí tohoto materiálu je také vypracování implementačního plánu ke Strategickému rámci ČR 2030, jenž obsahuje soubor doporučení a opatření, jak zajistit plnění příslušného specifického cíle. První implementační plán byl schválen v roce 2018, druhý implementační plán pro roky 2022–2025 byl vládou schválen v roce 2022.
Co se evropské legislativy týče, Evropská unie v posledních letech předložila řadu směrnic a nařízení, které se týkají udržitelných financí v širším slova smyslu, a dotýkají se také ESG. Patří sem zejména směrnice CSRD o nefinančním reportingu, která vyžaduje, aby velké společnosti podávaly zprávy o svých dopadech na životní prostředí a společnost. Dále sem spadá nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností (SFDR), které ukládá finančním institucím, aby zveřejňovaly informace o udržitelnosti svých investic.
Pokud byste se chtěli dozvědět více o legislativním rámci EU pro udržitelnou činnost, podívejte se na náš článek, který jsme před časem publikovali.
Národní kontext
V České republice doposud přistupovala řada firem k ESG na úrovni dobrovolnosti. V roce 2017, kdy na určité velké finanční subjekty začala platit směrnice o nefinančním vykazování, tzv. NFRD (Non-Financial Reporting Directive), se ale povědomí o oblasti ESG výrazně zvedlo a firem věnující se této tématice stouplo. .
Resortem zodpovědným za dohled nad oblastí ESG je v ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu. To je také zodpovědné za vypracování strategického dokumentu, jenž nese název Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice (NAP CSR). Cílem tohoto dokumentu je nastavit základní východiska pro šíření a podporu myšlenek CSR a ESG v České republice. Původní verze NAP CSR byla vytvořena na období 2011-2014. V roce 2015 byl NAP CSR aktualizován pro období 2016-2018. Posléze byl v roce 2018 vládou schválen NAP pro roky 2019–2023.
Lidé a společnost
V České republice není dosud nijakým způsobem řešen vztah mezi byznysem a lidskými právy. Proto v roce 2017 vznikl Národní akční plán pro implementaci Obecných zásad OSN pro byznys a lidská práva, který si klade za cíl zlepšit ochranu lidských práv v souvislosti s podnikatelskou činností. Tento plán shrnuje dosavadní stav a dává doporučení zejména v oblastech transparentnosti podniků, pracovněprávních vztahů a jejich porušování a morálních a etických standardech při podnikání.
Kromě této strategie má Česká republika také několik zákonů a předpisů, které ukotvují určité aspekty společenské odpovědnosti legislativně. Například zákoník práce České republiky nařizuje společnostem zajistit bezpečné pracovní prostředí a chránit zdraví a bezpečnost svých zaměstnanců.
Životní prostředí
Zákon o ochraně životního prostředí vyžaduje, aby společnosti dodržovaly normy a předpisy v oblasti životního prostředí. Přijetím novely zákona o zadávání veřejných zakázek v roce 2021 pak došlo k zavedení povinnosti pro zadavatele zohledňovat sociální, environmentální a inovativní principy při nákupu zboží, služeb a stavebních prací.
Co z toho plyne pro české firmy?
Jak je vidět, v České republice zatím neexistuje ucelená strategie udržitelnosti a společenské zodpovědnosti. Na úrovni státu se v tomto ohledu ani nevyvíjí vlastní iniciativa, jelikož nejvíce povinností pro české firmy v současné chvíli vyplývá z regulace na úrovni EU. Existují přitom země jako například Francie, které jdou o krok dál a jsou tak v ESG tahouny.
To však neznamená, že by o postupy udržitelného rozvoje nebyl mezi českými firmami zájem. Existují společnosti, které již realizují vlastní ESG iniciativy. Za zmínku stojí například platforma Změna k lepšímu, kde se sdružuje firmy, jež vnímají udržitelnost jako příležitost, nikoli jako hrozbu.
V Česku rozhodně existuje prostor pro zlepšení a je žádoucí, aby i česká společnost vnímala ESG jako příležitost k inovacím a efektivitě, než jen jako regulační povinnost, která přichází z Bruselu. Pokud si nechceme nechat ujet vlak, je načase zvýšit své ambice a začít vnímat udržitelnost jako příležitost.
Pokud vás zajímá cokoliv z oblasti udržitelnosti, nebo případně hledáte pomoc se strategii a ESG reportem, neváhejte se na nás obrátit.
Image from Freepik